Státníci zastupující téměř dvě stovky zemí světa se v sobotu dohodli na tom, že udrží do konce století celkovou průměrnou teplotu zeměkoule výrazně pod úrovní o dva stupně Celsia nad teplotou v předindustriálním období. Smlouva má nahradit v roce 2020 takzvaný Kjótský protokol.

V porovnání s tím, jak to mohlo dopadnout, je to zázrak, ale v porovnání s tím, co mělo být uděláno, je to katastrofa, zhodnotil dohodu odborník na ekologii a ekologický aktivista George Monbiot v britském deníku The Guardian. Průlomové na celé dohodě je to, že se dokázali dohodnout na jednotné smlouvě zástupci 196 zemí.

Nepřímo tak uznali, že podle nich je globální oteplování skutečný problém, že je způsobeno člověkem a jeho emisemi skleníkových plynů a přijmou závazek, že jejich produkci omezí. Před šesti lety se o podobnou dohodu pokoušeli o něco podobného v dánské Kodani, ale neúspěšně.

"Je to vítězství pro celou naši planetu a pro budoucí generace," zhodnotil v Paříži americký ministr zahraničí John Kerry. Šéfka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeová ji označila za zlomovou, evropský komisař odpovědný za energetiku a ochranu klimatu Miguel Arias Cañete prohlásil, že "smlouva je ambiciózní, vyvážená a ukazuje rázný přístup k celé problematice (ochrany klimatu)". Dohoda má omezit rostoucí teplotu planety tím, že omezí produkci skleníkových plynů a zastaví oteplování planet na úrovni zhruba 1,5 stupně Celsia nad teplotou v předindustriálním období lidstva.

 Ve druhé polovině našeho století pak má být růst vypouštění skleníkových plynů do ovzduší prakticky zastaven. Skleníkové plyny sice budou jednotlivé země do vzduchu i nadále vypouštět, ale zároveň část těchto plynů chtějí z atmosféry odstraňovat a ukládat například do podzemí. Čistý nárůst skleníkových plynů v ovzduší tak má být nulový.

Rozvojové země pak mají získat od rozvinutých států finance, které jim umožní investovat do čisté výroby energie tak, aby nebylo nutné produkovat nadále skleníkové plyny. Vyspělé země jim na to přislíbily přispívat od roku 2020, kdy má smlouva vstoupit v platnost, částkou ve výši minimálně sto miliard dolarů ročně.

Problémem je, že i když celková smlouva o omezení globálního oteplování má být závazná, konkrétní opatření, která to mají zajistit, jsou naopak nezávazná. Spoléhá se na dobrovolné závazky jednotlivých státu snižovat emise skleníkových plynů, a to z valné části vyhlášené již před začátkem pařížské konference. Nepovinné budou i příspěvky na pomoc rozvojovým zemím. A i závazná část smlouvy je prakticky nevynutitelná.

Podle známého statistika zabývajícího se ekologií Bjorna Lomborga dosud přislíbené omezení emisí skleníkového plynu oxidu uhličitého zajišťuje jejich snížení jen o jedno procento z toho, co by bylo potřebné pro omezení oteplování tak, aby se teplota Země na konci století zvýšila pouze o dva stupně vůči úrovni v předindustriální době. Podle dalších odhadů se tak, pokud státy dodrží všechny své sliby z Paříže, stejně zvýší poměrně rychle teplota Země ne o dva, ale o 2,7 či tři stupně Celsia oproti období před průmyslovou revolucí.

 Tvůrci dohody tvrdí, že tomu má zabránit přezkoumávání závazků snižování emisí v jednotlivých zemích. To by mělo probíhat každých pět let. Zdaleka ale není jasné, zda jednotlivé země budou chtít své závazky zvýšit. Navíc vzhledem k tomu, že jde často o drahá opatření omezující rozvoj průmyslu, málokdo chce omezovat pouze své emise.

Většina zemí požaduje, aby to samé dělaly všechny země nebo alespoň jejich ekonomičtí konkurenti. Přitom se obvykle dostávají do sporu vyspělé země včetně těch evropských s rozvíjejícími se ekonomikami. Například Evropané chtějí rychlé a důrazné omezení emisí, zatímco třeba Indie a Čína nechtějí podobnými opatřeními omezovat svůj rostoucí průmysl.

Sobotka: Přijetí dohody je historickým momentem

Přijetí pařížské dohody považuje český premiér Bohuslav Sobotka za historický moment. Podle něj je nutné zabránit tomu, aby změny klimatu negativně ovlivňovaly život příštích generací. Premiér to v sobotu uvedl krátce po schválení dohody.

Upozornil na to, že nová dohoda ne ve všech ohledech odpovídá původní představě Česka. Jde například o ambicióznost závazků smluvních stran v oblasti snižování emisí oxidu uhličitého. "Je ale důležité, že se podařilo dosáhnout tohoto historického kompromisu, který je povzbudivým dokladem schopnosti mezinárodního společenství jednat tváří v tvář velkým výzvám," dodal.

Přelomové jsou podle premiéra nejen dohodnuté cíle, ale i to, že se do úsilí zapojuje celé mezinárodní společenství. Za významný pokrok proti Kjótskému protokolu označil to, že mezinárodní společenství bude mít smlouvu, která stanoví závazky pro všechny největší emitenty skleníkových plynů.

"Za úspěch také považuji, že se podařilo dosáhnout zřízení mechanismu pravidelného hodnocení plnění závazků v oblasti snižování emisí," uvedl premiér.

Shoda je zlomovým krokem, tvrdí šéfka MMF

Šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeová ujednání považuje za zlom; nyní je podle ní důležité stanovit cenu za uhlík, který je součástí skleníkových plynů. Americký prezident Barack Obama dohodu považuje za obrovskou.

"Pařížská dohoda je zlomovým krokem vpřed při řešení výzvy, kterou představuje celosvětová změna klimatu," uvedla Lagardeová. "Vlády nyní musí přistoupit od slov k akcím," prohlásila s tím, že nyní je klíčové stanovit cenu za uhlík a učinit to teď.

"Poplatky za emise z fosilních paliv budou tím potřebným stimulem pro nízkouhlíkové investice," dodala šéfka MMF. Tyto peníze podle ní budou navíc dodatečným příjmem k podpoře chudých, ke snížení dluhů či ke zmenšení daňového zatížení domácností a podniků.

"Je to ohromné: Takřka každá země světa právě podepsala pařížskou klimatickou dohodu," napsal na Twitteru americký prezident Obama s tím, že k výsledku přispěla i americká diplomacie. Obama také oznámil, že ve 23:30 SEČ učiní v Bílém domě k dohodě prohlášení.