Členské země EU by měly už do konce června schválit návrh Evropské komise na vytvoření společné evropské pohraniční a pobřežní stráže. Shodli se na tom evropští lídři na summitu v Bruselu. "V debatě se ukázalo, že velká většina zemí ten návrh podporuje," uvedl po schůzce český premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).
Řecko nebo Polsko ale požadovaly upřesnění pravomocí stráže a situací, ve kterých by měla zakročit. Podle návrhu komise by totiž stráž mohla zasáhnout na území země, která nezvládá vnější hranici chránit i přes její nesouhlas. "Po dnešku můžeme být trochu optimističtější, protože všechny země daly jasně najevo, že chtějí udržet Schengen," uvedl předseda Evropské rady Donald Tusk.
Lídři se také shodli na tom, že je hlavně potřeba zavést do praxe dosud schválená opatření. Tedy vybudování hotspotů, urychlení schválení seznamu bezpečných zemí nebo efektivnější vracení migrantů bez nároků na azyl do jejich zemí původu. Podle premiéra Sobotky byla během debaty viditelná snaha o konsenzus a žádný stát ani neotevřel téma permanentních kvót.
"Důležité také je, že jsme se dohodli, že by měli velvyslanci rychle dokončit diskusi o třech miliardách pro Turecko, a zdá se, že by do něj mohla přispět větším dílem, než to vypadalo na začátku jednání Evropské unie," uvedl Sobotka ke třem miliardám, které jsou součástí akčního plánu EU s Tureckem. Podle zákulisních informací by se mělo z evropského rozpočtu na tuto sumu nakonec přispět hned milionem eur, a ne pouze půl milionem, jak se původně očekávalo. Zbytek by měly podle výše HDP doplatit členské státy.
Turecko má výměnou za peníze a další ústupky, jako například bezvízový styk s EU, pomoct unii v řešení migrační krize. A to například tím, že zpřísní ostrahu svých hranic nebo bude přijímat zpět i osoby ze třetích zemí, které nezískají v EU azyl.
Kromě migrace diskutovali evropští lídři při večeři, která se protáhla až do půlnoci, také o reformách EU, které navrhla Velká Británie v listopadu předsedovi Evropské rady Donaldu Tuskovi. Britský premiér David Cameron navrhl čtyři oblasti, v nichž by se měla unie reformovat, aby v ní Britové chtěli i nadále zůstat: větší konkurenceschopnost a prohlubování vnitřního trhu, větší pravomoci pro národní parlamenty, rovnější postavení členských a nečlenských států eurozóny a také omezení přístupu k sociálním dávkám pro migranty z jiných států EU. Až reformy vyjedná, chce Cameron v Británii uspořádat referendum o setrvání země v unii.
"Nic v životě není jisté, a to platí i pro Brusel. Ale musím říct, že jsem v místnosti cítil vůli k dohodě," uvedl po debatě s ostatními lídry Cameron, který nechtěl předjímat, jestli se podaří dosáhnout dohody na reformách do poloviny února, a vyhlásit tak referendum už na léto 2016.
"Cíl mít v polovině února kompletní návrhy na stole mi připadá dost ambiciózní, ale Česko je připraveno postupovat tak, aby Británie měla šanci zůstat v Evropské unii," uvedl Sobotka, který se ještě před summitem společně s premiéry Polska, Slovenska a Maďarska s Cameronem krátce setkal.
Velká část zemí, včetně Česka, má totiž problém především s poslední navrhovanou reformou, a sice omezením přístupu k sociálním dávkám pro migranty z ostatních členských států. "Německo dalo najevo, že chce s Velkou Británii spolupracovat, ale nepřipustíme žádnou diskriminaci," uvedla k požadavku nevyplácet migrantům ani příspěvky v zaměstnání německá kancléřka Angela Merkelová.
"Druhá věc je, jak změny, které požaduje Velká Británie, zakotvit do legislativy Evropské unie, protože nikdo nechce otevírat základní smlouvy, dokonce ani David Cameron ne," uvedl Sobotka. Některé státy se tedy přiklání k řešení, že by se dohodnutá opatření do základních smluv vepsala až ve chvíli, kdy se kvůli jiným záležitostem otevřou někdy v budoucnosti.
Toto řešení má však i své odpůrce. Dobrým znamením však podle Sobotky bylo, že "se všechny státy shodly na tom, že nechtějí, aby Velká Británie z Evropské unie odešla".
