Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se ostře pohádal s vysokými představiteli EU na listopadové schůzce v turecké Antalyi. "Kdykoliv můžeme otevřít dveře do Řecka a Bulharska a naložit uprchlíky do autobusů," vydíral předsedu Evropské komise Jeana-Clauda Junckera a šéfa Evropské rady Donalda Tuska na loňském summitu G20. Řecký zpravodajský portál Euro2day nyní zveřejnil údajný zápis z jejich schůzky.

Tusk s Junckerem se v té době snažili s Erdoganem domluvit na takzvaném Akčním plánu, tedy dohodě mezi EU a Tureckem o tom, jak spolupracovat na snížení počtu uprchlíků mířících do Evropy.

Hospodářské noviny už těsně po schůzce informovaly, že Erdogan jednal s evropskými představiteli velmi ostře, nyní zveřejněný zápis to nejen potvrzuje, ale odhaluje i konkrétní, často i osobní útoky.

Erdogan dával velmi jasně najevo, že ten, kdo dohodu potřebuje, je Evropa. "Co budete s uprchlíky dělat, pokud se s námi nedohodnete? Zabíjet je?" ptal se. Tusk reagoval, že unie může udělat kroky, které by z ní udělaly pro uprchlíky méně atraktivní destinaci.

Na to turecký prezident poznamenal, že se musí Evropa připravit, že bude konfrontována s horšími příběhy, než je jeden mrtvý chlapeček (Ajlan Kurdí – pozn. red.) na pobřeží Turecka. Čímž připomněl fotku mrtvého batolete, jež se utopilo v Egejském moři na cestě do Řecka a která v té době obletěla celý svět.

Lucembursko je jako město v Turecku a nezdvořilý Juncker

Erdogan neustále opakoval, že chce otevřít další přístupové kapitoly, které povedou ke vstupu Turecka do EU. Juncker mu otevření alespoň dvou kapitol přislíbil, což bylo pro Erdogana málo. Upozornil, že Turecko čeká na vstup do EU už 53 let a že se za poslední roky neotevřela jediná kapitola.

Juncker poznamenal, že Turecko nebylo po celou tu dobu demokracií. "To nebylo ani Německo nebo Velká Británie či Řecko," odvětil Erdogan, podle kterého nemůže Juncker přirovnávat Turecko k Lucembursku. "Lucembursko je jako město v Turecku." V jednu chvíli se také obrátil na Tuska a řekl: "Reprezentuji zemi s 80 miliony obyvatel. To, jak se mnou Juncker mluví, je nezdvořilé."

Velká hádka se na schůzce strhla také o peníze, které by měla EU Turecku za pomoc zaplatit. Původně se mluvilo o třech miliardách eur na dva roky, Turecko pak ale požadovalo stejnou sumu ročně.

Do konverzace v tu chvíli vstoupil tehdejší turecký ministr zahraničí a ukázal Junckerovi interní dokument komise, ve kterém se píše o třech miliardách ročně. To, že vůbec mělo Turecko tento tajný evropský dokument k dispozici, je přitom naprosto šokující.

"Pokud se bavíme o třech miliardách za dva roky, naše diskuse skončila," uvedl podle zápisu Erdogan a namítl, že když se zachraňovalo Řecko, dostalo 400 miliard eur.

Na to Tusk opáčil, že záchrana Řecka byla nutná pro celou eurozónu a že se tyto dvě pomoci nedají srovnávat. Peníze pro Řecko jsou navíc vše půjčky. Peníze pro Ankaru Evropská unie Turecku věnuje, aby mohla zlepšit podmínky pro život uprchlíků v zemi.

Vyostřená atmosféra pokračovala, když Erdogan uvedl, že "nyní je přece v ohrožení další evropský projekt" – Schengen, na což mu Juncker opáčil, že pokud je v ohrožení Schengen, nemá smysl bavit se o bezvízovém režimu pro Turecko.

Řeč se stočila také na hodnotící zprávu Evropské komise k Turecku, coby kandidátské zemi EU. Evropská komise vydání zprávy, která byla k Turecku především co se týče pošlapávání lidských práv velmi kritická, posunula až na dobu po tureckých parlamentních volbách, čímž se sama dostala pod palbu kritiky, že Erdoganově Straně spravedlnosti a rozvoje (AKP) napomáhá.

Juncker navíc na schůzce podle záznamu přiznává, že zveřejnění hodnotící zprávy komise posunula právě kvůli Erdoganovi, což dosud popírala.

Na to Erdogan řekl, že AKP by vyhrála volby, i kdyby bylo hodnocení zveřejněno v termínu. "Ta zpráva je stejně jen urážka. Kdo ji připravoval? Jak můžete s něčím takovým přijít? To není pravé Turecko. Nikdy jste ke mně nepřišli vyslechnout pravdu," řekl Erdogan čelným představitelům osmadvacítky.

Na konci schůzky se všichni shodli, že do Turecka přijede ještě jednou místopředseda Evropské komise Frans Timmermans, aby se pokusil dohodu uzavřít. Což se mu také podařilo.

Devětadvacátého listopadu se pak konal v Bruselu summit EU–Turecko, na kterém lídři členských zemí EU základy vyjednaného Akčního plánu přijali. Turecko má podle něj dělat vše pro to, aby rozbilo gangy pašeráků uprchlíků, zabraňovalo odplouvání tisíců migrantů k řeckým břehům a vytvořilo lepší podmínky pro život uprchlíků v Turecku, včetně pracovních povolení a školní docházky.

EU výměnou za to Turecku slíbila tři miliardy eur na dva roky, bezvízovou povinnost a oživení přístupových rozhovorů.
I když už Evropská unie schválila uvolnění peněz a Turecko tvrdí, že začalo plnit svou část dohody, počet migrantů připlouvajících do Evropy přes Egejské moře se zatím nesnížil.