Německo si stěžovalo u slovenského ministerstva zahraničí kvůli pondělnímu mimořádnému summitu zemí visegrádské skupiny (V4) s Makedonií a Bulharskem v Praze, na kterém budou státníci jednat i o posílení ochrany hranic mezi Bulharskem, Makedonií a Řeckem. Novinářům to v sobotu řekl slovenský premiér Robert Fico, podle kterého by země V4 měly nabídnout náhradní plán ochrany vnějších schengenských hranic, pokud v této záležitosti selže Řecko.

"Německo protestovalo u státního tajemníka (slovenského) ministerstva zahraničních věcí kvůli konání tohoto summitu, prý je třeba hledat jiné cesty. Pokud Řecko jednou nechce chránit (schengenské) hranice, musíme nabídnout jiné varianty," řekl Fico novinářům na tiskové konferenci v Banské Bystrici po programové konferenci své strany Smer – sociální demokracie (Smer – SD), která se zabývala svými prioritami na období po březnových parlamentních volbách.

Již během svého projevu na programové konferenci Fico o zmiňovaném protestu vůči summitu visegrádské skupiny, do které patří ČR, Slovensko, Maďarsko a Polsko, hovořil jako o demarši s dovětkem, že "co si to V4 dovoluje spolu s Bulharskem a Makedonii hovořit o ochraně vnějších hranic".

Česká vláda ale nemá informace o stížnosti Německa kvůli pondělnímu summitu V4, řekl její mluvčí Martin Ayrer, který je prý zaznamenal jen z veřejných zdrojů. "Informaci tom, že by něco takového proběhlo v České republice, nemám," řekl mluvčí. Doplnil, že pondělní summit má dva jasné tematické bloky, a to 25. výročí visegrádské skupiny a migrační krize v Evropě, a není tam žádná snaha dělat nějakou oponenturu jakékoli zemi Evropské unie, tedy ani Německu.

Možnost vytvoření takzvaného záložního hraničního systému v souvislosti s ochranou schengenských hranic před přílivem migrantů do EU přes takzvanou balkánskou cestu zmiňoval již dříve český premiér Bohuslav Sobotka. O tomto plánu hovořil předseda české vlády s Ficem během své lednové návštěvy Bratislavy. Slovenský premiér tehdy záměr svého českého kolegy podpořil.

Fico v sobotu zopakoval svůj názor, že Řecko selhává v ochraně vnějších hranic schengenského prostoru bez vnitřních hraničních kontrol. "Chceme, aby vznikla shoda mezi zeměmi V4, že když nefunguje Řecko, a ono skutečně nefunguje, tak je výhodnější investovat peníze do ochrany hranic, které oddělují Řecko od Makedonie, Bulharska a od dalších zemí na dané linii," řekl. Doplnil, že Bratislava je v této otázce připravena podílet se finančně i personálně.

Slovensko již na začátku února vyslalo 25 policistů do Makedonie, podle dřívějších informací by měli pracovat spolu s kolegy z Česka na makedonsko-řecké hranici.

Podle německého magazínu Der Spiegel se země V4 se svým záměrem ochrany schengenských hranic a uzavření balkánské trasy pro uprchlíky staví proti plánu německé kancléřky Angely Merkelové, který počítá s řešením migrační krize za pomoci Turecka.

Podle týdeníku je základem plánu Merkelové to, že EU každoročně vyzvedne z Turecka 200 000 až 300 000 běženců, kteří budou následně rozděleni mezi evropské země při zohlednění jejich velikosti a hospodářské výkonnosti. Všechny ostatní uprchlíky, které by se podařilo zachytit v Egejském moři, by EU vracela do Turecka.

Šéf slovenské diplomacie Miroslav Lajčák ale tvrzení magazínu odmítl. "Dokud chybí společná evropská strategie, tak je legitimní, že státy na balkánské trase chrání své hranice. S tím jim pomůžeme," řekl Lajčák časopisu. Dodal, že by bylo špatné přenechat Turecku řešení problémů Evropy.