Řecko v úterý hned dvakrát pohrozilo diplomatickými postihy zemí, které se přímo či nepřímo podílejí na snahách částečně uzavřít řecko-makedonskou hranici v zájmu oslabení přílivu uprchlíků. Tyto státy hodlá vetovat v grémiích Evropské unie. Týká se to jak kandidátských zemí usilujících o členství v EU, tak stávajících členských zemí, jimž by prý Atény mohly blokovat například čerpání z unijních fondů.

"S některými z těchto států se v grémiích EU opět setkáme, když budou rozdělovány peníze na zemědělství nebo se budeme mít vyslovit pro jejich vstup," řekl v úterý řecký ministr pro migraci Janis Muzalas tiskové agentuře AMNA.

Na otázku, zda má kromě visegrádských zemí Maďarska, Polska, Slovenska a Česka na mysli také nečlenské státy Srbsko a Makedonii, Muzalas odpověděl: "Varování se týká všech států, které zaujímají velmi protiřecký postoj a chovají se nanejvýš rasisticky vůči migrantům," prohlásil Muzalas.

Také mluvčí řecké vlády Olga Gerovasiliová předtím hovořila o vetech, aniž uvedla konkrétní země. Makedonie přitom v pondělí uzavřela své hranice pro migranty z Řecka a teprve v úterý odpoledne je otevřela uprchlíkům ze Sýrie a Iráku. Makedonie už dlouho usiluje o vstup do EU.

Na středu je ve Vídni plánována schůzka zemí, které leží na takzvané balkánské trase. Rakousko přitom nepozvalo řecké zástupce, proti čemuž řecké ministerstvo zahraničí ostře protestovalo. Vídeňská schůzka je prý "jednostranná a rozhodně není přátelským aktem", protože její účastníci se pokusí bez Řecka činit rozhodnutí, která se Řecka a jeho hranic přímo týkají.

Podle agentury Reuters v úterý Řecko začalo autobusy odvážet stovky migrantů od severní hranice v obavách, že bude zaplaveno běženci kvůli snahám balkánských států zahradit hlavní migrantskou trasu do západní Evropy.

Zhruba 450 migrantů bylo odvezeno do přijímacích center v Aténách, kde se připojili ke stovkám těch, kteří v úterý ráno dorazili z řeckých ostrovů.

Loni Řeckem prošlo přes milion uprchlíků a letos jich do země přišlo zatím přibližně 100 tisíc. Téměř všichni připluli po moři, aby se pak vydali přes Balkán do západní a severní Evropy, nejčastěji pak do Německa.