Desetitisíce lidí pojedou či poplují z Řecka do Turecka, desetitisíce dalších budou sedět v autobusech či letadlech v opačném směru - do evropských zemí. Zhruba takto by mělo vypadat řešení uprchlické krize podle dohody, ke které se v noci na úterý přiblížili v Bruselu lídři členských zemí EU a Turecka.
V médiích se již pro dohodu vžívá označení "kus za kus". Ankara přijme syrské běžence z řeckých ostrovů, stejný počet přesídlí přímo z Turecka do evropských států. Do těch, které k tomu budou svolné.
Přesun v obou směrech bude platit Evropská unie.
Proti pašerákům
Opatření má vést k tomu, že se uprchlíkům nevyplatí dávat pašerákům za převoz na řecké ostrovy horentní sumy a bude pro ně výhodnější čekat v Turecku na možnost legálního vstupu na území EU.
"Hledáme takovou dohodu, která zničí obchodní model pašeráků lidí a co nejdříve zastaví migrační proud," vysvětlil český premiér Bohuslav Sobotka.
Klíčové bude, zda se o tom podaří přesvědčit ty, kteří se snaží dostat do Evropy. Jelikož ale mají mít legální možnost dostat se z Turecka na Západ pouze Syřané, uprchlíci z jiných zemí - Iráku či Afghánistánu - nebudou mít motivaci v Turecku zůstávat.
Ze známého textu dohody, zatím oficiálně neschválené, rovněž nevyplývá, jak dlouho budou muset ti, kteří už jsou v Řecku, čekat na návrat do Turecka. Pokud to budou měsíce, budou se na Peloponéském poloostrově nadále hromadit desetitisíce uprchlíků.
Brusel chce porušovat vlastní pravidla
Organizace sledující dodržování práv uchazečů o azyl dohodu načrtnutou v Bruselu zpochybňují. Tu pasáž, která stanoví, že všichni migranti budou vraceni z Řecka do Turecka.
Turecko neposkytuje běžencům možnost žádat o politický azyl. Na právní ochranu mají nárok Syřané. Naopak Afghánci nebo Eritrejci nikoliv, protože nepřicházejí přímo ze svých zemí, ale přes území dalších států.
"Vracením uchazečů o azyl do země, kde jejich žádost nemá šanci být řádně posouzena, Evropská unie porušuje svá vlastní pravidla," řekla deníku Financial Times Anneliese Baldacciniová z lidskoprávní organizace Amnesty International.
Podle té je navíc "turecký plán" i nemorální a nebude dlouhodobě fungovat. "Mnoho migrantů v zemi žije v bídných podmínkách bez vhodného bydlení. Stovky tisíc dětí uprchlíků nemají přístup ke vzdělání. Turecko ani náhodou nemůže být považováno za bezpečné pro občany třetích států," uvedla evropská ředitelka Amnesty International Iverna McGowanová.
Ředitel programu Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) pro Evropu Vincent Cochetel dokonce soudí, že případy nedobrovolného návratu z Řecka do Turecka mohou skončit u evropských soudů. "Poslat lidi do Turecka, kde nemají zajištěno právo na ochranu, představuje problém z hlediska mezinárodního práva," cituje ho agentura Reuters.
Evropští politici ale mohou věc obejít tím, že prohlásí Turecko za bezpečnou tranzitní zemi. To ostatně naznačil předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. "Turecký koncept je právně v pořádku vzhledem k tomu, že Turecko je vnímáno jako bezpečná země pro občany třetích států. Rozhodnutí je legální," nechal se slyšet.
Německé humanitární organizaci Pro Asyl se nelíbí, že nárok na přesídlení z Turecka do Evropské unie mají na základě dohody mít jen Syřané. "Mezi uprchlíky nejsou jen Syřané. Není možné takto štvát Syřany proti ostatním uprchlickým skupinám, jako jsou třeba Afghánci a Iráčané," řekl šéf organizace Günter Burkhard.
