Ukrajinský prezident Petro Porošenko se ve čtvrtek vyslovil proti přerušení diplomatických vztahů s Ruskem, jak to ve středu doporučil zahraniční výbor ukrajinského parlamentu, Nejvyšší rady.
"Rada nepodpoří tento návrh. Ani to neposuzujme. Je to iniciativa pár poslanců," řekl Porošenko při setkání s ukrajinskou komunitou ve Washingtonu, kde se účastní summitu o jaderné bezpečnosti.
Kyjev se podle hlavy státu potřebuje spíše soustředit na vyvíjení účinného nátlaku na Rusko, aby splnilo své závazky z mírových dohod z Minsku, zejména ohledně stažení ruských vojáků a zbraní z Donbasu na východě Ukrajiny.
Moskva stále popírá, že by na východ Ukrajiny vyslala svá vojska, připouští jen, že po boku separatistů tam mohou bojovat ruští dobrovolníci.
Návrh usnesení o přerušení diplomatických vztahů s Ruskem předložili v půli března dva poslanci Radikální strany, jeden poslanec Bloku Petra Porošenka, poslanec strany Vlast expremiérky Julije Tymošenkové a jeden nezávislý zákonodárce.
Není zatím jasné, kdy by se návrh mohl dostat na pořad sněmovny.
Vztahy mezi oběma státy se prudce zhoršily po svržení proruského prezidenta Viktora Janukovyče v únoru 2014.
Následovala ruská anexe Krymu a vypuknutí konfliktu s proruskými separatisty v Donbasu, který si od předloňského dubna vyžádal více než devět tisíc životů.
USA nabízí další peníze
Spojené státy oznámily ve čtvrtek další finanční pomoc ukrajinské vládě ve výši 335 milionů dolarů (zhruba osm miliard korun). Peníze mají jít na posílení bezpečnosti, uvedla s odvoláním na vyjádření Bílého domu agentura AFP.
Americký viceprezident Joe Biden na okraj summitu o jaderné bezpečnosti hovořil s ukrajinským prezidentem Petrem Porošenkem. Ocenil přitom Porošenkovo úsilí o vytvoření stabilní vlády, která by se zaměřila na uskutečnění nezbytných reforem. Tato etapa má podle Bidena zásadní význam pro uvolnění mezinárodní finanční pomoci, včetně třetí americké záruky na půjčky v objemu jedné miliardy dolarů.
Ukrajina je bez funkční vlády od poloviny února, kdy podporu původně pětičlenné vládní koalici vypověděly tři parlamentní strany. Ekonomika země loni klesla o více než deset procent, hlavně kvůli válce s proruskými separatisty na východě země. Ukrajina závisí na penězích od MMF, USA a Evropské unie.
Ukrajinská vláda se snaží ukázat, že prosazuje reformy a bojuje s hluboce zakořeněnou korupcí.
Výměnou za to má Kyjev během čtyř let získat od mezinárodních věřitelů, mezi nimiž je Mezinárodní měnový fond (MMF) či Evropská unie, celkem 40 miliard dolarů.
Biden, který vývoj na Ukrajině sleduje, oznámil loni v prosinci americkou pomoc ukrajinské vládě ve výši téměř 190 milionů dolarů.
