Papež František v pátek jako třetí hlava katolické církve navštívil nacistický vyhlazovací tábor v Osvětimi. Dopoledne prošel pod nechvalně proslulou bránou s nápisem Arbeit macht frei (Práce osvobozuje) a po prohlídce místa, kde nacisté vyvraždili přes milion lidí, se setkal s několika pamětníky, kterým se podařilo vyhlazovací mašinerii přežít.

Do pamětní knihy zapsal prosbu bohu o odpuštění. Odpoledne se pak vrátil do Krakova, kde navštívil vážně nemocné děti a s mladými prošel křížovou cestu.

%insert_attachment[64444980] priloha.html%

Viditelně pohnutý František se během návštěvy Osvětimi nijak veřejně nevyjadřoval, své dojmy vyjádřil až během večerního setkání s mladými v Krakově.

"Je možné, že člověk, stvořený k obrazu a podle vůle boží, je schopen činit takové věci?" tázal se papež. "Krutost neskončila v Osvětimi a Březince. Je stále kolem nás i dnes. Na mnoha místech, kde je válka, se dějí tytéž věci," poznamenal František, který jako příklady novodobé krutosti jmenoval mučení, přeplněné věznice či hladovějící děti.

V Osvětimi si prohlédl budovy, v nichž byli vězňové drženi. Poté se pomodlil v cele smrti, v níž pobýval františkánský mnich Maximilian Kolbe, který byl v nacistickém táboře před 75 lety zavražděn. Zapálil také svíci u takzvané zdi smrti, kde byli vězni v táboře popravováni.

Po prohlídce vyhlazovacího tábora se papež setkal se skupinou 11 přeživších. Podle agentury AP se zastavil u každého z nich, potřásl jim rukama a políbil na obě tváře. S každým pamětníkem si také vyměnil několik slov.

"Je velice výjimečná věc, že papež, který je velmi citlivý k lidské bídě a ponižování, byl schopen navštívit toto místo, kde byli lidé přivedeni až na nejnižší stupeň degradace," řekla 75letá Lidia Maksymowiczová televizi TVN, která byla v Osvětimi více než dva roky jako malé dítě.

V přidruženém táboře Březinka, kde přímo docházelo k vyvražďování Židů, se František setkal s polskými křesťany, kteří jsou nositeli titulu Spravedlivý mezi národy. Tím Židé označují lidi nežidovského původu, kteří přispěli k záchraně Židů před holokaustem. Vyslechl také hebrejskou modlitbu, kterou přednesl vrchní polský rabín Michael Schudrich.

Na závěr návštěvy vyhlazovacího tábora zapsal papež do návštěvní knihy prosbu o odpuštění. "Pane, měj smilování se svými lidmi. Pane, odpusť takovou krutost," napsal španělsky.

František je třetím papežem v řadě, který do Osvětimi přijel. Na rozdíl od svých předchůdců, Poláka Jana Pavla II. a Němce Benedikta XVI., neměl ve vyhlazovacím táboře veřejné vystoupení, ale pouze se tiše modlil a rozmlouval s přeživšími.

Osvětim byla největším vyhlazovacím táborem, který nacistické Německo zřídilo, a stala se jedním ze symbolů holokaustu. V táboře přišlo o život 1,1 milionu lidí, převážně Židů. V lednu 1945 tábor osvobodila Rudá armáda.

Po návštěvě Osvětimi se František vypravil do krakovské dětské nemocnice, kde se setkal s vážně nemocnými dětmi, z nichž řada byla odkázána na kolečková křesla či napojena na přístroje. František se u každého z nich zastavil s povzbudivým gestem.

Během zmíněného večerního setkání se stovkami tisíc účastníků světových dnů mládeže absolvoval křížovou cestu, jejíž každé zastavení bylo věnováno jednomu z problémů světa - mimo jiné hladu, bídě či utrpení. Na každém ze stanovišť zároveň předvedli svá díla umělci, mezi nimiž byli sochaři, malíři či akrobaté, kteří vytvořili živý kříž.

Papežova pětidenní návštěva Polska potrvá do neděle.