Evropská unie je po brexitu v kritické situaci. Ilegální migraci je nutné zastavit, řekla Merkelová

Český premiér Bohuslav Sobotka chce na bratislavském summitu prosazovat mimo jiné rychlejší srovnávání životní úrovně mezi západem a východem Evropské unie. Například minimální mzda v Německu dělá v přepočtu 39 tisíc korun, v Česku se jí ta průměrná ani nepřibližuje. Podle Českého statistického úřadu letos nedosáhla ani 28 tisíc korun. Podobně jsou na tom i další země střední a východní Evropy. 

Země Visegrádu, Česko, Polsko, Maďarsko a Slovensko, na summit přijíždí s textem společných návrhů pro řešení problémů Evropské unie. Řekl to dnes podle agentury Reuters maďarský premiér Viktor Orbán. Podle něj je společný text s návrhy Evropské radě velmi důležitým momentem v historii těchto čtyř zemí.

Slovenský ministr vnitra Robert Kaliňák již před summitem vybídl Bratislavany, aby se rozhodli pro prodloužený víkend a strávili ho mimo metropoli. Rovněž doporučil odložit návštěvu Bratislavy lidem z jiných regionů.

Dopravní omezení začnou již ráno, kdy policie na přibližně dvě hodiny uzavře důležitou dálnici a silnice na trase od bratislavského letiště po Bratislavský hrad, kde se samotné jednání uskuteční. Toto opatření patrně postihne i tranzitní dopravu. Komplikace v dopravě by mohly nastat během dne při přesunech delegací v souvislosti s plánovanou plavbou po Dunaji a také po skončení summitu, kdy zase budou uzavřeny silnice k letišti.

Evropští lídři mají na summitu v Bratislavě řešit témata, která Evropany nejvíce trápí. Eurobarometr sestavil žebříček problémů, které lidé považují za nejpalčivější:

Uprchlická krize: 48 %
Terorismus: 39 %
Ekonomika: 19 %
Veřejné finance: 16 %
Nezaměstnanost: 15 %
Kriminalita: 9 %

(Údaje pochází z července 2016)

Redaktor britských Financial Times Henry Foy si všímá, že bratislavský summit je první po 43 letech, kde nevisí vlajka Velké Británie.

Hrad je uzavřen, policie kvůli příjezdům účastníků akce, srovnatelné pro Bratislavu v posledních letech snad jen se setkáním prezidentů Ruska a USA v roce 2005, přerušila dopravu také v některých dalších částech města.

Slovenský ministr zahraničí Miroslav Lajčák před Bratislavským hradem novinářům řekl, že prioritami dnešního jednání by podle jeho názoru měly být otázky bezpečnosti, konkurenceschopnosti evropského hospodářství, lepší komunikace unie s občany a pravděpodobně také role EU jako globálního hráče. Lajčák se ale samotného jednání účastnit nebude, pozváni jsou jen prezidenti a premiéři 27 členských zemí unie. Bratislava podle něj dá také jedinečnou možnost k reflexi stávající reality unie. Lídři by se ale měli zaměřit spíše na to, co je spojuje, než na věci, které je rozdělují, míní Lajčák.

"Zanechme pro tuto chvíli velkých vizí a pojďme měnit 'Brusel' tam, kde nefunguje, ale hlavně začněme sami u sebe. Řečeno s Johnem F. Kennedym: Neptej se, co může Evropská unie udělat pro tebe, ptej se, co ty můžeš udělat pro Evropskou unii," píše ve svém komentáři Ondřej Houska.

Slovenský premiér Robert Fico před začátkem schůzky poznamenal, že po britském rozhodnutí odejít je pro ostatní unijní země naprosto nezbytné se setkat a být vůči sobě velmi upřímní v tom, v jakém stavu se nyní EU nachází.

"Chceme také ukázat jednotu. A také, že toto je unikátní projekt a je třeba v něm pokračovat," řekl slovenský premiér. Prohlásil, že v Bratislavě dnes bude spuštěn proces, který bude pokračovat jednáním na Maltě počátkem roku a vyvrcholí na jaře v Římě při příležitosti 60. výročí Římských smluv, jednoho z počátků evropské integrace.

Lucemburský premiér Xavier Bettel dnes při příchodu uklidňoval situaci kolem slov svého ministra zahraničí Jeana Asselborna o možnosti vyloučit Maďarsko z EU, která počátkem týdne rozvířila atmosféru v Evropě. Bettel dnes zdůraznil, že se nejednalo o názor vlády.

"Tady musíme ukázat, že jsme schopni diskutovat, najít řešení a cestu pro budoucnost. Není to existenciální krize, často se zapomíná, že 90 procent EU funguje. A u desetiny, na které nejsme schopni se shodnout, bychom měli hledat řešení, ale ne ze všeho vinit Evropu," poznamenal Bettel.

"Příštích 12 měsíců bude kritická doba, která určí další směřování unie," uvedl předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker ve středečním tradičním každoročním proslovu v Evropském parlamentu ve Štrasburku. V projevu Juncker podpořil posílení společné evropské obrany, uzavírání mezinárodních smluv, jako je CETA s Kanadou nebo TTIP s USA, a vyslovil požadavek na vytvoření postu "ministra zahraničí" EU. Nevyhnul se ani tématu migrace, které unii štěpí patrně nejvíce. Souhrn Junckerova projevu čtěte zde.

První pracovní jednání summitu mělo začít v 10 hodin. Závěrečná tisková konference by se měla konat v 18:30.

Aby si lídři mohli opravdu upřímně promluvit, uvažovalo se chvíli, že by se dokonce v místnosti, ve které budou zasedat, vyrušil mobilní signál. Nemohli by tak totiž posílat informace novinářům nebo sami tweetovat právě diskutované věci. "Určitě by to prospělo. Poslední dobou to vypadá tak, že některý premiér dá něco na Twitter a ostatní to začnou řešit a debata se zvrhne úplně jiným směrem," uvedl jeden z diplomatů. Nakonec ale premiérům a prezidentům mobilní signál nezruší ani nebudou muset odevzdávat mobily před vchodem do jednací místnosti.

S čím bude český premiér na konci dnešního dne spokojený? "Důležitá je atmosféra a nálada, která tady dnes v Bratislavě bude. Jde o to, aby se sedmadvacítka ukázala soudržná. Abychom se věnovali tématům, která nás spojují, a nezdržovali se s věcmi, o kterých jasně víme, že je nepřekonáme v krátké diskusi," uvedl Sobotka.

"Protože jaká je alternativa? Protekcionismus, stavění plotů mezi členskými zeměmi, konflikty mezi státy. Myslím, že to si nikdo nepřeje," dodal premiér před odchodem na jednání.

Premiér Bohuslav Sobotka potvrdil, že Visegrádská čtyřka předloží na dnešním summitu společný postoj. "Hlásíme se mimo jiné k otázce posílení bezpečnosti, k větší kontrole vnější hranice EU, zachování politiky soudržnosti, volného trhu, schengenského prostoru. Česko se ale nedomnívá, že bychom teď měli ztrácet čas tím, že budeme diskutovat o smlouvách a evropských institucích. Chtěli bychom se soustředit spíše na ty praktické, důležité věci pro každodenní život občanů. To znamená bezpečnost a prosperitu."

Podle diplomatů chtělo přitom Polsko a Maďarsko více zdůraznit roli národních států v EU. Jedním z možných návrhů mělo být například posílení pravomocí národních parlamentů, které by mohly vystavit některým návrhům Evropské komise červenou kartu.

Evropská unie je podle německé kancléřky Angely Merkelové v krizi, ale řešení nelze očekávat od jednoho unijního summitu. Merkelová při příchodu na dnešní neformální vrcholnou schůzku 27 zemí EU bez Británie novinářům dále řekla, že věří ve shodu státníků na potřebě společného řešení problému.

"Doufám, že Bratislava ukáže, že chceme pracovat společně a že chceme řešit problémy, kterým Evropa čelí," uvedla Merkelová.

Podle kancléřky ale nelze čekat, že problémy budou vyřešeny při jednom vrcholném setkání. "Je třeba konkrétními skutky ukázat, že můžeme být lepší v oblasti vnější i vnitřní bezpečnosti, potírání terorismu, spolupráci v oblasti obrany, v otázkách hospodářského růstu a pracovních míst," řekla.

Některé evropské země nechaly Německo při řešení migrace osamocené, je přesvědčen šéf Evropského parlamentu Martin Schulz. V rozhovoru s deníkem Frankfurter Allgemeine Zeitung konkrétně zmínil Maďarsko nebo Polsko. Proti rozhodnutí o kvótách na přerozdělování uprchlíků, které je podle něj třeba naplnit, se staví také Česko a Slovensko.

"Německo je největší členskou zemí EU a musí nést největší zátěž. Jinak to nejde. Na druhou stranu ho ale někteří nechali ve štychu. Jiné členské země totiž řekly: V klidu nes tuhle zátěž, my s tím nemáme nic společného. Takhle to být nemůže," řekl Schulz v den neformálního unijního summitu v Bratislavě.

Summit 27 evropských lídrů v Bratislavě před několika minutami začal. Jeho první část na Bratislavském hradě má být věnovaná společným hodnocením současné situace EU.

"Není to Brusel, kdo stvořil Francii nebo založil Itálii. Je to přesně naopak, jsou to členské státy, které vytvořily Evropskou unii a které za ni proto také nesou odpovědnost," prohlásil Schulz před novináři.

Kritici EU často zdůrazňují, že evropské instituce berou členským státům právo rozhodovat a diktují řešení problémů z Bruselu. Podle Schulze je ale nutné si uvědomit, že hlavní slovo mají členské země. "Evropské instituce jsou součástí EU, jsou jejími nástroji, ale EU vytvářejí členské státy," zdůraznil.

Podle údajů dopravní mobilní aplikace Waze ráno v souvislosti s dopravními omezeními kolem summitu doprava ve slovenském hlavním městě poklesla až o 53 procent, napsala ČTK.

Kvůli omezením provázejícím summit ohlásila zrušení úředních hodin samospráva v centru Bratislavy. Uzavřené zůstaly také Slovenská národní galerie či některá muzea v historické části města. Šéfové řady škol zase vyšli vstříc žádosti úřadů a na dnešek vyhlásili ředitelské volno.

Eurokomisařka pro průmysl Elżbieta Bieńkowska navrhuje, aby státy sedmadvacítky vydaly společné dluhopisy k podpoře evropského zbrojního trhu. Bieńkowska také navrhuje vytvořit společný evropský fond pro obranu, který by pomáhal financovat vývoj technologií. 

"Naše obranné rozpočty se snižují. Když se podíváte na Rusko, to naopak zvýšilo svůj obranný rozpočet o 97 procent a Čína o 160, kdežto rozpočet EU spadl o 9 procent. To je děsivé," řekla v interview pro agenturu Reuters.

Eurokomisařka řekla, že svůj návrh přednese lídrům členských států v Bratislavě 27. září.

Poté co evropští lídři zhodnotí aktuální situaci v Evropské unii, spustí se debata o evropské budoucnosti. Jedním ze žhavých témat je společná evropská obrana. Ta by neměla spočívat ve spojení armád, ale spíše v jednotném velení pro mise evropských jednotek, jako je například operace Sophia ve Středozemním moři, která má za úkol chránit hranice EU a zachraňovat migranty před utopením.

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker ve svém středečním Projevu o stavu unie představil i návrh na spolupráci v oblasti výzkumu a vývoje obranných technologií. K tomuto účelu a k nákupu společného vojenského vybavení chce komise do konce roku navrhnout Evropský fond obrany.

Mezi lídry států EU prý panuje dobrá nálada. Možná se jen těší na blížící se obět na lodi?

"Francie dělá pro obranu Evropy nejvíce. Nemůže to ale dělat sama a ani nechce," řekl před dnešní schůzkou francouzský prezident Francois Hollande. Česko společnou obranu podporuje. "Česká vláda prosazuje společný postup členských států v obranné spolupráci, který doplní fungující transatlatickou spolupráci v rámci NATO," uvedl ve středu premiér Bohuslav Sobotka.

"Musíme si uvědomit, že někdy nejlépe ochráníme naše teritorium tím, že vyšleme jednotky 500 kilometrů za naše hranice," uvedl český diplomat. Ale i na hranicích EU musí být státy schopny reagovat daleko rychleji než vloni.

Bratislavský summit zatím doprovází naprosto nezvyklé "ticho" ze strany evropských lídrů. Nikdo z nich během prvního pracovního jednání ani po něm ještě netweetoval. "Že by se lídři domluvili, že si tentokrát promluví nejdříve v klidu mezi sebou, než začnou vypouštět své dojmy do světa?" spekuluje redaktorka HN Silvie Housková.

Na příjezd lídrů už čeká loď na Dunaji, která je vezme na krátkou projížďku. Změna prostředí je podle organizátorů a diplomatů důležitá pro opravdu uvolněnou atmosféru a upřímnou diskusi.

Podle diplomatických zdrojů ČTK se v jednacím sále na Bratislavském hradě intenzivně diskutovalo od první chvíle a ke slovu se zatím ani nedostali všichni účastníci schůzky. Je tak možné, že celé dnešní neformální setkání skončí později, než se původně očekávalo. 

Dopolední debata na Bratislavském hradě měla být podle různých účastníků summitu otevřeným a upřímným rozhovorem o stavu, ve kterém se Evropská unie nachází nejen v důsledku červnového rozhodnutí Británie odejít z bloku, ale také kvůli mnoha sporům například ohledně řešení migrační krize.

Diplomaté obeznámení s děním v sále ale naznačují, že předsedovi Evropské rady Donaldu Tuskovi se příliš nepodařilo udržet původní plán, kdy dopoledne mělo být věnováno "diagnóze stavu" a odpoledne možným návrhům řešení. Prezidenti a premiéři již dopoledne hovořili jak o příčinách, tak rovnou o návrzích, jak dál.

Místopředseda Evropské komise Jyrki Katainen v rozhovoru s britským listem Financial Times uvedl, že by Evropský fond obrany mohl být financován ze společných dluhopisů, za které by státy ručily. "(Společná obrana) neznamená, že se z EU stane globální válečník," uvedl Katainen.

"Bude ale chránit občany a naše hodnoty a svobody. Musíme bojovat s terorismem a zajistit ochranu hranic. A místo toho, abychom žádali členské státy o 30 policistů nebo drony či letadla pokaždé, když se vyskytne nějaký problém, budeme mít společné kapacity, které celý proces urychlí," dodal Katainen.

Země visegrádské čtyřky dnes vydaly společné prohlášení. "Naším cílem je potvrdit vizi a zásady zakotvené ve smlouvách a získat zpět důvěru našich občanů," uvádí v prohlášení představitelé Česka, Slovenska, Maďarska a Polska.

Zaměřit se chtějí na několik bodů: posílení demokratické legitimity, rozmanitost, bezpečnost, migraci a jednotný trh.

Loď s evropskými státníky měla drobné potíže, v řece je málo vody. Nyní už jsou představitelé EU zpátky na souši.

Novou předsedkyní britské protievropské a protiimigrační Strany nezávislosti Spojeného království (UKIP), která se zasazovala o brexit, se stala Diane Jamesová.

Odstupující předseda Nigel Farage zůstane poslancem.

Státníci 27 zemí Evropské unie se po pracovním obědu spojeném s plavbou po Dunaji během summitu v Bratislavě přesunuli zpět na Bratislavský hrad, kde pokračují v dalším kole jednání.

"Všichni jsme na jedné lodi, doslova," napsal na sociální síti maltský premiér Joseph Musca v souvislosti s neformálním obědem státníků na lodi.

Podle programu by neformální schůzka prezidentů a premiérů členských států EU kromě Británie měla skončit vpodvečer, uvedla ČTK.

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker předložil na schůzce 27 šéfů států a vlád zemí EU v Bratislavě shrnující plán legislativní práce jeho týmu v příštím roce. Dokument, který zveřejnil server Politico, obsahuje hlavně body, o nichž šéf komise mluvil tuto středu před Evropským parlamentem.

Neformální summit v Bratislavě je podle premiérů ČR, Maďarska, Polska a Slovenska začátkem procesu reflexe EU, který by měl vést k jejímu efektivnějšímu a k občanům vstřícnějšímu fungování, zvláště v některých oblastech.

Jde především o posilování role občanů a států v rozhodovacím procesu, zachování přístupu všech členských zemí na všechna jednání, lepší zabezpečení vnějších hranic či intenzivnější komunikace s občany o výhodách jednotného trhu.

Novináři na místě vyčkávají na spojenou tiskovou konferenci německé kancléřky Merkelové a francouzského prezidenta Hollanda. Jak někteří podotýkají, tento typ tiskových konferencí je na summitech EU dosud nevídaný.

Na summitu v Bratislavě se podle premiéra Sobotky ukázala společná vůle řešit problémy. Proběhla intenzivní jednání. Každá země mohla navrhnout, jakou cestu by volila při řešení problémů. Výsledkem bylo vytvoření cestovní mapy konkrétních kroků, jak má Evrospká unie postupovat. Týká se především migrační krize a bezpečnosti v Evropě. Do mapy se dostaly i kroky, které požadovala Česká republika. Například posílení spolupráce na posílení obrany. Týká se i zvyšování životní úrovně a hospodářského růstu.   

Summit byl podle  slovenského premiéra Fica úspěšný. Byla vytvořena takzvaná bratislavská cestovní mapa. Podle předsedy Evropské rady Donalda Tuska EU není perfektní, ale je to to nejlepší, co máme. Společně se evropské státy budou snažit opravit chyby a pokračovat dále. V březnu by měl být bratislavský proces zakončen v Římě.

Cestovní mapa obsahuje konrkétní kroky. Především EU musí získat kontrolu nad hranicemi shengenského prostoru, spolupracovat s Tureckem, balkánskými státy ale i africkými zeměmi. Důležitá je podpora států v boji proti nebezpečí a snaha posílit evropskou spolupráci. Kromě obrany a bezpečnosti cestovní mapa také obsahuje kroky ke slibné ekonomické budoucnosti Evropy, posílení trhu a investic. Evropa se také shodla na tom, že se zaměří na mladé lidi. Měli by mít více příležitostí

Na potřebě omezit nebo zastavit nelegální migraci do Evropské unie se podle německé kancléřky Angely Merkelové shodli na neformálním jednání v Bratislavě státníci 27 zemí EU. S cílem dosáhnout tohoto cíle by EU měla uzavřít dohody se třetími zeměmi, řekla Merkelová po skončení summitu na společné tiskové konferenci s francouzským prezidentem Françoisem Hollandem, podle kterého musí EU zintenzivnit ochranu vnějších hranic.

Předsedové vlád ČR, Maďarska, Polska a Slovenska ve společném prohlášení v rámci dnešního summitu uvedly, že migrační politika by měla být založena na "flexibilní solidaritě", která nechává rozhodování o jejich konkrétních příspěvcích na samotných státech. Visegrádské státy rovněž slíbily připravenost přispět i k navýšení výdajů na pohraniční agenturu Frontex, jejíž fungování chtějí zefektivnit.

Británie letos nespustí formální vyjednávání o svém odchodu z Evropské unie, příslušný článek 50 lisabonské smlouvy o fungování společenství by ale mohla aktivovat v lednu či únoru příštího roku. Novinářům to v Bratislavě s odvoláním na své nedávné jednání s britskou premiérkou Theresou Mayovou řekl předseda Evropské rady Donald Tusk. Britská premiérka byla prý při rozhovoru s Tuskem velmi otevřená, upřímná a deklarovala, že pro britskou stranu je "skoro nemožné" spustit dvouletá vyjednávání podle článku 50 už letos.

Italský premiér Matteo Renzi dnes vyjádřil nespokojenost s výsledky neformálního summitu Evropské unie v Bratislavě. Upozornil, že zástupci 27 zemí EU bez Británie nijak nepokročili v řešení migrační krize, což byl jeden ze stěžejních námětů probíraných ve slovenské metropoli. Summit podle Renziho "nebyl úplnou ztrátou času", ale popisovat dnešní opatření vůči migraci jako krok kupředu "vyžaduje představivost hodnou slovních ekvilibristů".

Rakouský kancléř Christian Kern řekl, že v Bratislavě předložil lídrům unijních zemí návrh na zastavení vyjednávání s Tureckem. "Ten podle očekávání nezískal velkou podporu. O ukončení (rozhovorů) se nyní žádná diskuse nevede," uvedl.