Bývalý ministr hospodářství a vycházející hvězda francouzské politické scény Emmanuel Macron oficiálně oznámil, že bude kandidovat na úřad francouzského prezidenta.
To ve Francii ale překvapilo jen málokoho, protože o jeho kandidatuře se spekulovalo už dlouhé měsíce.
Nedávno se také Macron vzdal úřadu ministra hospodářství. Právě proto, aby se mohl soustředit na prezidentskou kampaň.
Macron patří mezi nejoblíbenější politiky
"Zodpovědnost prezidenta republiky je obrovská, jsem si toho vědom," uvedl Macron k davu svých příznivců a za hojné přítomnosti novinářů. "Jsem připraven. Jsem kandidátem na prezidenta," dodal.
Ještě před pár lety znal jeho jméno ve Francii jen málokdo. To už ale neplatí. Upozornil na sebe nejprve jako poradce prezidenta Francoise Hollanda a později také jako ministr hospodářství.
Macron vystudoval prestižní École nationale d'administration (ENA), kde tradičně studují pozdější vysoce postavení úředníci nebo politici. Později pracoval jako bankéř v investiční bance Rothschild.
V roce 2006 se seznámil s Francoisem Hollandem. Toto setkání bylo do jisté míry rozhodující – Hollande z mladého Macrona udělal svého ekonomického poradce.
Macron si ale nikdy nebral s Hollandem servítky – když například Hollande v rámci předvolení kampaně slíbil, že zavede 75procentní "milionářskou" daň, Macron to neváhal označit za "Kubu bez slunce".
Přesto mu Hollande v roce 2014 nabídl funkci ministra hospodářství. Macron si tehdy vzal jen několik hodin na rozhodnutí – chtěl se totiž nejprve poradit se svojí o dvacet let starší manželkou Brigitte, se kterou se seznámil ještě jako student na střední škole, kde ona pracovala jako učitelka.
Až poté, co se poradil se svou ženou, Macron Hollandovu nabídku přijal.
Coby ministr hospodářství na sebe Macron upozornil zejména díky zákonu, který nese jeho jméno, a sice Loi Macron. Ten umožňuje francouzským obchodníkům otevírat obchody častěji také v neděli. Je to jedna z vůbec nejdůležitějších reforem, které se podařilo prosadit za vlády prezidenta Hollanda.
Ani levice, ani pravice
Macronovi, kterému se díky hudebnímu talentu přezdívá "Mozart Elysejského paláce", se během poměrně krátké doby podařilo zapůsobit na Francouze. Nyní patří mezi nejpopulárnější politiky v zemi.
Letos na jaře Macron založil hnutí En Marche, tedy Vpřed. To má nyní na 90 tisíc členů, upozorňují francouzská média.
Nyní Macron Francouzům slibuje, že postaví pokulhávající ekonomiku na nohy a podaří se mu zacelit rostoucí sociální rozkol ve společnosti. Svoji kandidaturu staví na otevřené podpoře Evropské unie a volného obchodu, které se mají stát klíčovým faktorem na cestě k modernizaci a hospodářskému růstu.
Macron si pak zakládá na tom, že jeho hnutí "není ani nalevo, ani napravo".
"Výzvou není jen sjednotit levici nebo pravici, ale sjednotit lid Francie. Jsem přesvědčený, že tato země má sílu pokročit kupředu," uvedl.
Jaké má šance? To je zatím hádanka
Prozatím se dá jen stěží odhadovat, jaké šance bude mít Macron v prezidentském klání. Nemá za sebou žádnou ze silných stran, jako jsou třeba socialisté nebo Republikáni.
Dlouhodobě ale patří mezi nejpopulárnější politiky ve Francii. Sám sází na to, že se mu podaří oslovit jak zklamané voliče levice, tak pravice. Kritici ale namítají, že Macron ještě nikdy nikam nekandidoval.
Bývalý ministr hospodářství navíc svoji kandidaturu oznámil jen pár dnů před primárkami francouzských Republikánů. Tato partaj bude vybírat svého kandidáta, kterého příští rok vyšle do souboje o Elysejský palác, tento víkend. Největší šance mají bývalý premiér Alain Juppé a exprezident Nicolas Sarkozy. Pokud ani jeden v nich nezíská potřebných 50 procent, bude se 27. listopadu konat ještě druhé kolo.
Ani Socialistická strana zatím nemá jasno v tom, kdo ji bude reprezentovat v prezidentských volbách.
Není zatím ani jasné, zda bude opět kandidovat nejméně oblíbený prezident v moderních dějinách země Francois Hollande. Ten by měl své rozhodnutí zveřejnit v prosinci.
Francouzská média spekulují, že místo něj by mohl kandidovat premiér Manuel Valls.
