Polští zákonodárci ve středu schválili snížení věkové hranice pro odchod do důchodu na 60 let pro ženy a 65 let pro muže. Vláda tak plní předvolební slib konzervativní vládní strany Právo a spravedlnost (PiS). Předchozí liberální vláda zvýšila věkovou hranici pro odchod do důchodu na 67 let pro obě pohlaví. Podle analytiků polská ekonomika vyšší výdaje na penze neutáhne.

Střed Evropy Martina Ehla: Rok s Jaroslawem Kaczyńským - čtěte ZDE

Slib snížení věkové hranice pro odchod do důchodu byl hlavním tahákem volební kampaně PiS. Příslušný návrh předložil polský prezident Andrzej Duda. Polský parlament jej ve středu schválil poměrem hlasů 262:149, 19 zákonodárců se zdrželo hlasování. Opatření začne platit od října 2017.

Podle nejnovějších údajů polské hospodářství slábne a oslabuje i polský zlotý. List Gazeta Wyborcza se domnívá, že stárnoucí země si takovou reformu nemůže dovolit, a Poláky tak čekají nižší penze. Podle posledního sčítání z předloňského roku má Polsko 38,5 milionu obyvatel. Agentura PAP loni v červnu napsala, že země má poprvé ve své historii více než pět milionů starobních důchodců.

%insert_attachment[64444980] priloha.html%

Nový zákon kritizuje opozice i ekonomové. "Tento zákon nikdy nesmí vstoupit v platnost, rozpočet to nepřežije," uvedla opoziční poslankyně Marta Golbiková ještě před hlasováním v Sejmu. "Z pohledu ratingových agentur jde o negativní zprávu, protože to zhorší střední a dlouhodobý fiskální výhled," řekl Marcin Mrowiec, analytik z Bank Pekao.

Jeden z hlavních polských problémů je nedostatek pracovní síly, který se tímto zákonem ještě zhorší a dále sníží hospodářský výkon země, shodují se ekonomové. Ještě než zákon podepíše prezident, musí projít polským senátem, kde má ale PiS rovněž většinu.

V České republice se věková hranice pro odchod do důchodu zvyšuje postupně, přičemž horní hranici stanovila vláda v září 2016 na 65 let.