Norsko může do Bílého domu poslat poděkování. Norský suverénní fond, největší státní fond na světě, kam Norové ukládají část peněz z prodeje ropy a plynu, měl loni nečekaně zisk 6,9 procenta, což znamená, že se zvětšil o 53 miliard dolarů. Hlavním důvodem nárůstu jeho hodnoty bylo posílení finančních trhů po zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem.

Fond, jehož hodnota je 900 miliard dolarů a který investuje v 78 zemích světa, rostl nepřetržitě v posledních pěti letech. Za rok 2015 se ale zhodnotil jen o 2,7 procenta, což vyvolalo v Norsku obavy. Konzervativní vláda si totiž loni poprvé z fondu vzala peníze na zalátání děr v rozpočtu, aniž by zpět dodala stejnou částku ze zisků prodeje ropy a plynu. Základní kapitál fondu se tak o něco zmenšil.

V lednu letošního roku se ale kabinet rozhodl změnit dosavadní pravidla a snížit možnost takového výběru z dosavadních čtyř procent na tři procenta hodnoty fondu – což je tím pádem nejvíc, kolik si politici mohou případně z fondu vzít do rozpočtu, a kolik tedy musí fond minimálně každý rok vydělat. Manažerům fondu zároveň upravila pravidla tak, že fond může zvýšit podíl akcií z nynějších šedesáti na sedmdesát procent. Je to sice riskantnější, ale zároveň to může přinést vyšší výnosy.

Loni fond měl svůj kapitál rozložený tak, že 62,5 procenta bylo v akciích, 34,3 procenta bylo vloženo do cenných papírů s pevným výnosem a 3,2 procenta v realitách. Největší své podíly má ve firmách, jako je Alphabet, Apple, Microsoft a Nestlé, celkově má investice zhruba v 9000 firmách.

"Všechny druhy investic vytvořily zisk, ale byl to silný příliv peněz z akcií v druhé polovině roku, který byl pro výsledky rozhodující," řekl v prohlášení šéf fondu Yngve Slyngstad.

Norové výsledky fondu očekávali s napětím, protože jejich ekonomika v posledních letech stagnuje a kvůli nízkým cenám ropy nejsou příjmy z této klíčové součásti norské ekonomiky tak vysoké jako dřív. V Norsku se poté, co vláda poprvé přesunula část peněz do rozpočtu, rozběhla diskuse, zda to není příliš brzy a zda fond založený v polovině 90. let minulého století může vydržet další desítky let.

Norská ekonomika si zvykla na příjmy z ropy a plynu a nic ji netlačí k velkým inovacím a debatě, jaké další zdroje růstu by v budoucnu mohla mít. Důležitost státního fondu, který globálně vlastní jedno procento všech akcií světových burz, a nových ekonomických možností bude růst, protože Norsko už vyčerpalo zhruba 46 procent svého známého ropného a plynového bohatství.

Norové svůj fond spravují transparentně, přes zvláštní jednotku své centrální banky. Pravidla mají nastavena tak, že neinvestují do zbrojařských firem či tabákových koncernů. Od parlamentu má fond nařízení pomáhat v boji proti změně klimatu, takže zhruba jedno procento firem v portfoliu je tzv. zelených.

Tato skandinávská dilemata ale nemají manažeři dalších velkých fondů, které patří autoritářským režimům a ropným monarchiím Perského zálivu. Druhým největším státním fondem na světě je čínská China Investment Corporation s majetkem odhadovaným kolem zhruba 800 miliard dolarů, třetím je státní fond Abú Dhabi, čtvrtý je kuvajtský fond.