Obviňování z nacismu a série  bizarních urážek mezi Tureckem a Nizozemskem ústící v největší diplomatickou roztržku mezi Ankarou a EU bude mít reálný dopad. Může ovlivnit hned dvě důležitá hlasování najednou – středeční nizozemské parlamentní volby i dubnové referendum v Turecku.

"Nacismus je na Západě živý," prohlásil turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, dále obvinil v neděli Nizozemsko, že je "banánovou republikou" a "zaplatí" za své činy. Erdogana rozezlilo to, že Nizozemci nepovolili ve své zemi přistání letadla s tureckým ministrem zahraničí Mevlutem Cavusogluem na palubě a zadrželi tureckou ministryni pro záležitosti rodiny Fatmu Betül Sayan Kayaovou. Oba chtěli agitovat v Nizozemsku mezi tamními Turky, aby hlasovali v dubnovém referendu pro změnu turecké ústavy.

Nizozemský premiér Mark Rutte označil turecká obvinění za "bizarní" a "naprosto nepřijatelná." Prohlásil, že se rozhodně Turecku neomluví, jak žádají Turci. Zdůraznil, že "Nizozemsko je hrdá země" a že turečtí návštěvníci byli "nežádoucí." Podle Nizozemců jejich diplomaté upozorňovali opakovaně tureckého ministra zahraničí minimálně týden dopředu, že nemá do Nizozemska jezdit, protože by to mohlo způsobit napětí před nizozemskými parlamentními volbami. Nakonec mu zakázali přistání z "bezpečnostních důvodů."

Podobný případ byla podle nich i Kayaová, která byla také varována. Přesto přijela, ale turecký konzul přislíbil, že nepůjde na turecký konzulát v Rotterdamu. Počítalo se s tím, že u konzulátu bude shromáždění místních Turků. Kayová tam přesto šla, byla zadržena a byla požádána, aby opustila Nizozemsko. Nakonec odjela do Německa.

Otázka imigrantů z muslimských zemí je jedním z důležitých bodů nizozemských parlamentních voleb. A tamní úřady uvádějí, že se obávaly toho, že návštěvy tureckých politiků zesílí napětí v zemi. Navrhované změny turecké ústavy totiž považují jejich kritici, včetně části evropských politiků a organizací zabývajících se ochranou lidských práv, za cestu k autokracii. Navíc prezidentem s posílenými pravomocemi zřejmě bude Erdogan, který je islamistou a jeho režim hromadně zatýká a vyhazuje z práce skutečné i údajné nepřátele vlády.

Nejsilnějšími stranami jsou v Nizozemsku podle průzkumů liberálové premiéra Rutteho a antiislámská, protiimigrantská a protievropská Strana svobody Geerta Wilderse. Wilders se snaží využít i současné roztržky s Tureckem. Po oznámení o odjezdu Kayaové napsal na sociální síť Twitter "odjeďte a už se nikdy nevracejte." Stejně chce současného konfliktu využít další Rutteho soupeř, šéf křesťanských demokratů Sybrand Buma. Požaduje, aby Evropská unie přestala jednat s Tureckem o vstupu do unie a zbavila Turky žijící v Nizozemsku možnosti mít dvojí občanství – nizozemské i turecké.

Podle expertů je příliš brzy na to, aby bylo jisté, zda bude mít roztržka s Tureckem vliv na výsledky nizozemských parlamentních voleb. "Pokud to ale nějaký dopad mít bude, je pravděpodobné, že nejvíc z toho vytěží Geert Wilders a jeho Strana svobody," řekl agentuře Reuters Joop van Holsteijn, specialista na volby z Leidenské univerzity. Wilders pravděpodobně nebude v příští nizozemské vládě, protože se s ním kvůli jeho radikalismu nechce žádná významná strana spojit v koalici a sám vládu nesestaví. Ale to, kolik dostane hlasů, je pokládáno za test, jak silné jsou radikální protiimigrantské a protievropské strany v celé Evropě. Pokud bude nejsilnější stranou, povzbudí to radikály v celé unii.

Zároveň se očekává, že roztržka s Nizozemskem a dalšími evropskými zeměmi pomůže v tureckém referendu Erdoganovi. Turecký prezident si vytváří postupně nového nepřítele - Evropu a tím se snaží získat nacionalistické voliče. Přestože po loňském nezdařeném puči měl velkou veřejnou podporu, podle průzkumů se zdá, že vítězství v referendu o změně ústavy nemá zdaleka jisté. Stále důležitější se tak pro něj navíc stává i podpora Turků žijících v zahraniční – celkově jde asi o 5,5 milionu lidí. Odhaduje se, že v Nizozemsku žije asi 400 tisíc Turků, kteří mají turecké občanství a mohou v referendu hlasovat.

Turecké televize nyní pouštějí stále dokola smyčku záběrů na nichž nizozemští policisté rozhánějí turecké demonstranty, kteří protestovali proti vypovězení turecké ministryně a na podporu prezidenta Erdogana. Ankara diplomaticky proti rozehnání demonstrace protestovala. Podle agentury Reuters házeli protestující po policistech kamení a zápalné lahve.