Do základní školy Ergenekon Ibrahim Šakir ve čtvrti Kartal v asijské části Istanbulu se valí davy lidí. Čeká je nejdůležitější hlasování v dějinách moderního Turecka, referendum o změně ústavy a posílení pravomocí prezidenta. A zřejmě i o budoucnosti celé turecké demokracie. 

"Budu hlasovat pro ústavní změnu, posílí to demokracii a naši ekonomiku. Teď totiž vláda nemůže plnit své cíle kvůli vnitřním i vnějším nepřátelům, ale po změně ústavy už to půjde," říká 46letý podnikatel Nail Özcelik, jeden ze zakladatelů vládní islamistické Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP). Z této strany pochází i turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, který změny ústavy navrhl a spolu s AKP prosazuje.

"Potřebujeme odstranit naše problémy. Potřebujeme režim jednoho muže a silné Turecko. Hlasuji ano a můj hlas je hlasem, jako celé toto hlasování, proti liberalismu, kapitalismu a komunismu," dodává Feyza Turanoglu, 24letá studenka v černých šatech a šátku, která je příznivkyní AKP.

Změny ústavy mají posílit pravomoci prezidenta, který bude jmenovat vládu a také jí předsedat a nepřímo ovládne i soudy a prokuraturu. Mění se i počet poslanců, takže jedna strana pravděpodobně bude mít většinu v parlamentu a nebude třeba koalic. Očekává se, že to bude stejná strana, která bude mít přímo zvoleného prezidenta.

politolog: Pokud si Turci odhlasují změnu ústavy, skončí demokracie

"Když bude změna ústavy schválena, bude to konec turecké demokracie a začátek fašismu v Turecku," varuje Öztürk Ugurlu, který je členem Republikánské lidové strany (CHP). Ta vedla kampaň prori rozšíření pravomocí prezidenta. "Příliš mnoho moci bude v rukou jednoho muže," dodává.

Zdůrazňuje přitom, že země je nyní rozdělena na příznivce a odpůrce změny ústavy. To připouštějí i členové AKP. Jak příznivci změn, tak jejich odpůrci tipují, že změna ústavy vyhraje. Výsledky hlasování by měly být známy v neděli pozdě večer. Poslední průzkumy veřejného mínění ukazovaly, že nejspíše vyhraje změna ústavy.

Televize NTV hlásí, že při sčítání hlasů zatím vedou zastánci ústavních změn, jejich náskok se ale snižuje. Po sečtení dvou třetin hlasovacích lístků měla reforma posilující postavení prezidenta 55 procent hlasů, po sečtení 98 procent lístků dosahovala podpora už jen 51,3 procenta.

Vyhodnocování výsledků zpochybňuje opozice. Kritizovala národní volební komisi za to, že povolila sčítat i hlasy na lístcích bez razítka. V předchozích volbách byly takové hlasovací lístky považovány za neplatné. Komise tak učinila poté, co si mnoho voličů stěžovalo, že razítko nedostali.

V referendu mohlo hlasovat více než 55 milionů tureckých občanů, a to ve 167 tisících volebních místnostech. Více než milion voličů hlasovalo poprvé, protože v minulých parlamentních volbách, které se konaly před dvěma lety, jim ještě nebylo 18 let.

Rozhodovat o změně ústavy mohli i odsouzení ve věznicích, kteří si odpykávají tresty za nedbalost, a zadržení. Celkově je takových lidí v tureckých věznicích podle tureckého deníku Milliyet téměř 80 tisíc, tedy o 127 procent více, než tomu bylo v minulých volbách.

Většinou jde o zadržené po neúspěšném pokusu o vojenský puč loni v červenci. Kvůli následným obviněním ze spolupráce s pučisty a různými teroristickými organizacemi je ve vězení podle posledních údajů okolo 47 tisíc lidí. V zemi je od té doby výjimečný stav.