Debata plná vyhrocených momentů a osobních útoků odstartovala ostře od první minuty.

Marine Le Penová od samého začátku slovně útočila na svého rivala. Pokusila se ho v očích Francouzů zdiskreditovat a hned několikrát zdůraznila, že Emmanuel Macron až do loňského srpna působil jako ministr hospodářství ve vládě nepopulárního prezidenta Francoise Hollanda.

"Pokud jste měl recept na snížení nezaměstnanosti, proč jste ho nepředal Hollandovi?" vypálila na svého protikandidáta.

Jen málo času ale věnovala svému vlastnímu předvolebnímu programu.

Macron na její výpady reagoval klidně a pokoušel se co nejvíce vysvětlovat svůj program.

Chvílemi působil jako profesor ve škole, jenž se snaží maximálně osvětlit své kroky, jindy ale zase arogantně a příliš sebejistě. Několikrát Le Penovou obvinil ze lži s tím, že její předvolební sliby si Francie nemůže dovolit.

Debata, která se soustředila na domácí témata, jako je vysoká nezaměstnanost, kupní síla, terorismus, odchod do důchodu i cena léků, se často měnila v překřikování. Moderátoři se jen marně snažili situaci uklidnit, to se jim ale příliš nedařilo. S ostrou výměnou názorů a osočováním nedokázali udržet krok.

Francouzská i světová média si všimla, že Le Penová měla před sebou několik papírů a poznámek, ve kterých během debaty listovala.

Kvůli tomu se okamžitě stala terčem vtipů na sociálních sítích.

Macron si s sebou žádné poznámky nepřinesl.

Útoky od samého začátku

Jako první dostala slovo Le Penová. Ta hned v prvních větách označila svého rivala za "kandidáta divoké globalizace, uberizace a hospodářského pustošení a války všech proti všem". Předvolební kampaň podle ní ukázala, že Macron je "chladnokrevný investiční bankéř". Sama sebe označila za "kandidátku lidu a Francie, kterou máme rádi".

Macron okamžitě reagoval výpadem. "Nebudu snad ani říkat, že jste opravdovou dědičkou svého jména, francouzské krajní pravice," připomněl Macron historii Národní fronty, kterou před více než 40 lety založil otec Le Penové Jean-Marie Le Pen.

Marine Le Penovou pak centrista Macron označil za defétistku. "Podle vás je globalizace pro Francii příliš složitá, euro je příliš složité, musíme zavřít naše hranice, jako by to bylo jediné řešení".

První hodinu debaty se Macron a Le Penová střetli takřka výlučně nad domácími tématy. Macron několikrát zkritizoval hospodářský program své rivalky. Zdůraznil, že podle jeho pohledu by Francie nikdy nedokázala její program ufinancovat.

V ostrém duchu probíhala debata i v okamžiku, kdy se stočila na terorismus a bezpečnost. Na otázku moderátorů, aby vysvětlila svůj program, Le Penová odpověděla útokem na Macrona: "Bezpečnost a terorismus jsou velmi důležitá témata a ve vašem programu absolutně chybí." "Nechte mě vysvětlit můj vlastní program, ano?" opáčil Macron.

Le Penová pak zopakovala, že plánuje na francouzských hranicích postavit bariéry, odebrat u islamistických radikálů s dvojím občanstvím to francouzské a vyhostit radikální kazatele.

Macron měl jasně navrch v hospodářských otázkách, Le Penové zase více prospěla debata nad bezpečností a terorismem. Domácím otázkám věnovali hodinu a půl, až poté se dostali k Evropské unii a euru.

vše o francouzských volbách

Francouzské prezidentské volby.Grafy, průzkumy, komentáře, názory. Vše na jednom místě.

Více zde

Podle očekávání se střetli nad eurem - jejich vize se naprosto rozchází.

Le Penová chce odejít z eurozóny a vrátit se k franku, současně ale hodlá zachovat "společnou měnu", kterou by používaly velké firmy a banky.

"Každá země bude mít svoji vlastní měnu," uvedla pak Le Penová. "Takže budete rozhodovat i za ostatní?" reagoval Macron.

Le Penové se příliš nepodařilo vysvětlit svůj program a co by jak a kdy nahradilo euro - toto téma tak nadále zůstává pověstnou Achillovou patou Národní fronty.

Macron, který naopak usiluje o těsnější integraci a varuje před návratem k franku, její pozici zpochybnil.

"Můžete mít jen jednu měnu," reagoval s tím, že pokud by se Francie vrátila k franku, ten by okamžitě oslabil o 20 procent.

Ostře sledovaná debata je už tradicí

Debata před druhým kolem francouzských prezidentských voleb je vždy ostře sledovanou událostí. Letos se oba kandidáti pokusili oslovit zejména nerozhodnuté voliče, kteří v prvním kole hlasovali buď pro republikána Francoise Fillona, nebo krajně levicového politika Jeana-Luca Mélenchona.

Velká část voličů se ale stále ještě nerozhodla, koho bude volit. I proto může debata ještě zamíchat kartami. Mnohá francouzská média ji popisují jako rozhodující okamžik v celé předvolební kampani.

Průzkumy veřejného mínění před debatou ukazovaly, že prezidentské volby by měl vyhrát Macron se ziskem 59 až 60 procent. Jeho náskok se ale v posledních týdnech mírně snížil.

Debatu u televizních obrazovek zhlédlo celkem 16,5 milionu Francouzů. To je méně než v letech 2007 a 2012, připomíná Le Figaro.

Například duel z roku 2007 mezi konzervativcem Nicolasem Sarkozym a socialistkou Segolene Royalovou si nenechalo ujít přes 20 milionů diváků. A slovní přestřelku mezi Sarkozym a prezidentem Francoisem Hollandem, který vyhrál tehdejší volby, vidělo v roce 2012 zhruba 18 milionů lidí.

Ostrá výměna názorů před druhým kolem mezi dvěma kandidáty na úřad prezidenta je ve Francii tradicí už od roku 1974.

Výjimkou byl rok 2002, kdy se do druhého kola nečekaně dostal tehdejší šéf Národní fronty a otec Marine Le Penové, Jean-Marie Le Pen. Tehdy se debata nekonala, protože s Le Penem, jenž nechvalně proslul antisemitskými a rasistickými výroky, se odmítl utkat jeho rival Jacques Chirac. Ten nakonec Le Pena porazil "na hlavu" se ziskem přes 82 procent hlasů.