Americký Senát schválil naprostou většinou hlasů nový zákon umožňující zavést nové sankce proti některým ruským společnostem a západním firmám, které s nimi spolupracují. To ovšem vyvolalo tvrdou reakci Německa a Rakouska. Sankce by se totiž mohly dotknout také plynovodu Nord Stream 2, který bude přepravovat ruský plyn po dně Baltského moře. Na jeho výstavbě se kromě Gazpromu podílejí také německé a další západoevropské energetické společnosti.

"Evropské dodávky energií jsou záležitostí Evropy, nikoli Spojených států amerických. Nemůžeme připustit hrozbu nezákonných extrateritoriálních sankcí proti evropským společnostem, které se podílejí na rozvoji evropských energetických dodávek," píše se mimo jiné v ostře formulovaném prohlášení podepsaném německým ministrem zahraničí Sigmarem Gabrielem a rakouským kancléřem Christianem Kernem.

Projekt Nord Stream 2 je kontroverzní od samotného počátku. Umožní Rusku exportovat 110 miliard kubíků zemního plynu, což je prakticky celý objem ruského exportu do Evropy. Tím pádem může Gazprom vyřadit tranzit přes Ukrajinu nebo Polsko. Kromě těchto zemí by to zasáhlo i Slovensko a Maďarsko. Kritici také namítají, že zatímco deklarovaným cílem Evropské unie je diverzifikace energetických dodávek, tak tento projekt by nejenže posílil pozice jednoho dodavatele, Gazpromu, ale ještě by dodávky soustředil do jednoho dopravního koridoru.

Kvůli odporu Polska nakonec Gazprom bude Nord Stream 2 stavět sám, Varšava zablokovala účast západoevropských společností ve společném konsorciu. Její vítězství mělo ale krátké trvání, letos v dubnu se německé společnosti Uniper a Wintershall, rakouská OMV, francouzská ENGIE a nadnárodní Royal Dutch Shell dohodly, že poskytnou Gazpromu půjčku v hodnotě poloviny ceny výstavby plynovodu. Na každou ze společností vychází zhruba 950 milionů eur. Právě těchto firem by se nové americké sankce mohly dotknout.

Muž č.2 Gazpromu Alexander Medveděv prohlásil, že nové americké sankce mají ve skutečnosti podpořit dodávky amerického zkapalněného plynu do Evropy. "Ani se to nesnaží nějak zvlášť skrývat," cituje Medveděva agentura Interfax. Dosud Gazprom tvrdil, že americký plyn není kvůli ceně dopravy konkurenceschopný. Odborníci také upozorňují, že při největší snaze dodávky LNG nemohou nahradit klasické dodavatele, především kvůli zcela nedostatečným kapacitám terminálů.

Alexandr Medveděv doufá, že k přijetí zákona nakonec nedojde. Čeká ho schválení v Kongresu a nakonec i podpis prezidenta Donalda Trumpa. Ovšem vzhledem k tomu, že v Senátu prošel jasnou většinou, nelze očekávat, že by se kongresmani zachovali nějak výrazně jinak. Američtí politici jsou totiž pobouřeni odhaleným rozsahem proniknutí do amerických volebních systémů. Podle posledního zjištění agentury Bloomberg, americké tajné služby odhalily průniky do počítačových systémů ve 39 amerických státech, v naprosté většině případů se ale útočníci nedostali příliš daleko, v některých státech by ale dokázali narušit průběh hlasování.