Nový britský návrh na to, jak po brexitu zajistit práva občanů Evropské unie v Británii, nenaplňuje podle šéfa unijních summitů Donalda Tuska očekávání, která v této věci mají ostatní země EU. Tusk tak v pátek na tiskové konferenci komentoval návrh, s jehož základními obrysy své evropské kolegy ve čtvrtek večer seznámila britská premiérka Theresa Mayová.

Británie konkrétní podobu toho, jak chce po odchodu z EU zajistit práva občanů zemí EU v Británii, předá partnerům v pondělí. EU tuto záležitost pokládá za základní prioritu vyjednávání, které začalo začátkem týdne.

Mayová ve čtvrtek večer premiéry a prezidenty ostatních 27 unijních zemí seznámila se základními obrysy toho, co označuje za "seriózní a vážnou nabídku". Zdůraznila, že žádný občan EU nebude z Británie deportován, nebudou rozdělovány rodiny a lidé, kteří jsou v zemi legálně, budou mít možnost získat postavení "usazené osoby."

Mayová v pátek také doplnila, že podle názoru Londýna by po brexitu měly otázky práv evropských občanů v Británii řešit "vysoce respektované" britské soudy. Tím se britská představa dostává do rozporu s politickým zadáním, které má unijní vyjednavač Michel Barnier. Ostatní země unie by chtěly vyjednat, aby tuto věc i nadále řešil unijní soud.

O Mayové prezentaci se na summitu bezprostředně nediskutovalo. Český premiér Bohuslav Sobotka patřil mezi ty účastníky jednání, kteří chtěli s komentářem počkat na pondělní podrobnosti.

Někteří další státníci byli při odchodu ve čtvrtek večer před novináři opatrní a skeptičtí.

"Můj první dojem je, že britský návrh nenaplňuje naše očekávání a může zhoršit situaci pro občany (EU)," řekl v pátek novinářům po konci summitu Donald Tusk. Také on ale zdůraznil, že až Londýn nabídku předloží, bude třeba ji nejprve podrobně zanalyzovat.

Mayová zdůraznila, že stejný přístup, který její vláda nabízí třem milionům občanů EU v Británii, očekává také od ostatních evropských zemí vůči asi milionu britských občanů žijících jinde v EU.

Kromě dohody na zachování práv občanů je pro první fázi jednání o brexitu klíčovou věcí finanční vyrovnání, tedy zájem EU na tom, aby Britové dodrželi všechny své finanční závazky. Třetí klíčovou otázkou je nový režim na hranici mezi Irskem a britským Severním Irskem.