Horní komora polského parlamentu, Senát, v noci na sobotu podle očekávání schválila bez úprav kontroverzní zákon o reorganizaci Nejvyššího soudu, který prosazuje národně konzervativní vláda. Senátoři tak nevzali v potaz varování Evropské komise ani protesty v ulicích polských měst. Aby norma, jež podle kritiků v Polsku i v zahraničí ohrožuje nezávislost polské justice, vstoupila v platnost, musí ji ještě podepsat prezident Andrzej Duda.

V ulicích Varšavy davy skandovaly podle agentury AP na adresu senátorů vládního Práva a spravedlnosti (PiS): "Zrádci, zrádci, zrádci!" Demonstranti dočasně zablokovali výjezd ze Senátu, aby zákonodárci za PiS nemohli odjet. K protestujícím vyšli podle webu deníku Gazeta Wyborcza opoziční senátoři a poděkovali jim za podporu. "Dělali jsme, co jsme mohli," řekli jim.

Protestuje se již třetí den v řadě

V sobotu večer probíhaly další protesty v různých městech Polska. Ve Varšavě se odpůrci reformy justice sešli před prezidentským palácem.

Podle průzkumu pro televizi TVN 55 procent dotázaných chce, aby prezident Duda změny v justici vetoval, 29 procent si naopak přeje, aby je podepsal.

Zákon prošel poměrem hlasů 55 ku 23, dva senátoři vládní strany, která jej prosazovala, Aleksander Bobko a Jaroslaw Obremski, se hlasování zdrželi. Podle této normy bude nově moci ministr spravedlnosti soudce Nejvyššího soudu poslat do penze a sám obsadit jejich místa. Nejvyšší soud přitom v Polsku rozhoduje o platnosti voleb. Kritici změn proto poukazují na to, že pokud by volby neskončily ve prospěch PiS, mohl by je jím obsazený Nejvyšší soud prohlásit za neplatné.

Vláda premiérky Beaty Szydlové veškeré výhrady vůči změnám v justici odmítá jako neopodstatněné. Reformy prý občanům PiS slibovalo před volbami, protože polské soudnictví se od pádu komunismu v roce 1989 nezměnilo. Soudci jsou údajně z velké části zkorumpovaní a nepodléhají demokratické kontrole.

Na pondělí je naplánovaná schůzka prezidenta Dudy s první předsedkyní nejvyššího soudu Malgorzatou Gersdorfovou. Hlava státu by změny v justici mohla vetovat. Duda, který byl v minulosti členem PiS, nicméně jiné kontroverzní zákony prosazované touto stranou podepisoval.

Mluvčí prezidenta Krzysztof Lapiński uvedl, že Duda objevil v zákoně nepřesnosti ohledně výběru předsedy Nejvyššího soudu, kterých si během legislativního procesu nevšimli zákonodárci. Na jednom místě se uvádí, že předseda se vybírá z pěti kandidátů, jinde se ovšem píše o třech kandidátech. "Toto bude brát v úvahu při rozhodování (ohledně toho, zda zákon vetuje, nebo podepíše)," uvedl podle webu televize TVN24 Lapiński. Duda má 21 dnů na to, aby zákon podepsal.

Inkvizice proti Polsku neuspěje, řekl Orbán

Na stranu polské vlády se postavilo Maďarsko. Prý použije všechny právní prostředky, aby v Evropské unii prokázalo solidaritu s Polskem. Řekl to maďarský premiér Viktor Orbán

Kazcyński ukázal, že nezná hranice

Je to nezvyklá věc, aby přední představitelé státu mluvili do vnitřních záležitostí jiného státu, ale polská krize už přerůstá přes hlavu i Evropské unii, říká Martin Ehl.Kazcyński ukázal, že nezná hranice, chce si vybudovat neomezenou moc, říká Ehl

Sledujte zde

"Inkvizice namířená proti Polsku nikdy nemůže uspět, protože Maďarsko v Evropské unii využije všechny právní možnosti, aby ukázalo solidaritu s Poláky," citovala agentura Reuters maďarského konzervativního premiéra, který přijel do Rumunska na tradiční setkání s představiteli maďarské menšiny v zemi.

Místopředseda Evropské komise Frans Timmermans tento týden varoval Varšavu, že v důsledku změn v justici se přiblížila chvíle, kdy Brusel navrhne členským zemím, aby rozhodly, že v Polsku jsou závažně a trvale porušovány hodnoty, na nichž je Evropská unie založena. Tím by se poprvé v historii otevřela cesta k možnosti potrestat členskou zemi EU odebráním některých hlasovacích práv. O věci by však musely ostatní státy rozhodnout jednomyslně. Maďarsko dává opakovaně najevo, že s jeho podporou počítat možné není.

Orbán, jehož vláda je rovněž terčem kritiky Bruselu kvůli porušování některých demokratických principů, platí za spojence šéfa PiS Jaroslawa Kaczyńského. Oba politici vystupují jako bojovníci proti přílišnému vměšování EU do záležitostí jejich zemí.