Povinné kvóty na přijímání uprchlíků jsou platné a země Evropské unie by se jimi měly řídit, tvrdí poradce nejvyššího evropského soudu. Odmítl tak žalobu Slovenska a Maďarska proti kvótám.

Názor generálního advokáta Soudního dvora EU není pravomocným rozsudkem. O případu ještě musí rozhodnout přímo Soudní dvůr. Ve většině případů se ale stanoviskem generálního advokáta řídí.

Povinné kvóty odmítá i Česko, i když se ke slovenské a maďarské žalobě nepřipojilo.

Bratislava a Budapešť v žalobě argumentovaly z formálního hlediska: tvrdily, že EU při přijetí kvót nedodržela náležité procesní postupy. To ale generální advokát Yves Bot odmítl. Podle něj "evropské právo umožňuje přijetí opatření, která se v zájmu řešení jasně zjištěného stavu nouze dočasně a ve vymezených bodech odchylují od legislativních aktů v oblasti azylu".

V rámci kvót přijatých v roce 2015 by si země Evropské unie měly z Řecka a Itálie přerozdělit 160 tisíc uprchlíků, na Česko jich připadá zhruba 2600.

Česko zatím přijalo jen 12 běženců a od jara loňského roku úplně přestalo nabízet, že přijme další. Evropská komise proto Česku, a také Polsku a Maďarsku, pohrozila soudem kvůli nerespektování platných zákonů. 

Uprchlíky přijměte do měsíce, nebo vás pošleme k soudu. Brusel dal Česku ultimátum

Ve středu podle očekávání udělala proti Česku, Polsku a Maďarsku další krok, dala jim měsíc na to, aby kvóty začaly naplňovat.

Pokud by to tyto země odmítly, komise by je zažalovala u Soudního dvora EU.

Pokud by soud následně dal komisi za pravdu, mohl by Česko odsoudit k vysoké jednorázové pokutě a k placení fixní částky za každý den, kdy by dál odmítalo rozhodnutí respektovat.

Soudní dvůr EU ve středu také v jiném případě potvrdil platnost současných migračních a azylových zákonů v EU, takzvaného
dublinského systému.

Ve sporu mezi Chorvatskem na jedné a Rakouskem a Slovinskem na druhé straně rozhodl, že Chorvatsko porušilo právo, když některé žadatele o azyl dopravilo do Rakouska a Slovinska. Jejich žádost mělo ve skutečnosti posoudit samo. Podle dublinských nařízení je za posouzení žádosti o azyl zodpovědná první země EU, na jejíž území žadatel vkročí.