Slovenský Ústavní soud ve čtvrtek zrušil pravomocné rozhodnutí slovenského nejvyššího i krajského soudu, že šéf hnutí ANO Andrej Babiš je v archivních svazcích někdejší československé tajné policie StB veden jako její agent neoprávněně.

"Jaká náhoda. Pár dní před volbami a slovenský Ústavní soud se zničeho nic rozhodl, že po dlouhých letech popře všechna svá dosavadní rozhodnutí a způsobí totální chaos a nejistotu ve slovenském právním systému," reagoval Babiš.

Babiš před revolucí

Otec Andreje Babiše byl vysoce postavený československý diplomat, a proto většinu mládí strávil Babiš ve Francii a Švýcarsku, kde vystudoval gymnázium.

Po studiu na Vysoké ekonomické škole v Bratislavě začal pracovat v podniku zahraničního obchodu Petrimex.

V roce 1980 se stal členem Komunistické strany Československa.

V tom samém roce ho Státní bezpečnost (StB) začala
evidovat jako svého
důvěrníka.

"Bylo mi šestadvacet, pracoval jsem v podniku, odkud se jezdilo na Západ, a když mě pozval na schůzku člověk z bezpečnosti, myslel jsem si, že se bude ptát na nějaké obchody.

Ale on se ptal na mého tehdejšího šéfa…" řekl před třemi lety týdeníku Respekt Andrej Babiš, když vzpomínal na den, kdy podle dokumentů slovenského Ústavu paměti
národa začal spolupracovat
se Státní bezpečností.

Odmítl ale, že věděl, že jde o agenta StB.

Po dvou letech byl však jeho spis změněn z kategorie důvěrník do kategorie agent, tedy vědomý a dobrovolný spolupracovník.

V roce 1985 byl Babiš vyslán jako zahraniční delegát do Maroka.

Tam byl i během sametové revoluce v roce 1989. Po šesti letech v Maroku se vrátil do Petrimexu a stal se ředitelem obchodní skupiny, která dovážela suroviny na výrobu hnojiv. 

Babiš také napsal, že případ nyní bude zneužívat jeho politická konkurence v předvolební kampani. Hodlá se dál bránit u soudů. 

"Slovenští občané, kteří jsou ve svazcích StB evidováni neoprávněně a v minulosti zažalovali Ústav paměti národa, teď musí, pokud se chtějí znovu soudit, zažalovat ministerstvo vnitra," dodal Babiš s tím, že tamní ministerstvo zažaluje.

"A ten boj opět vyhrajeme," řekl předseda ANO.

Zopakoval, že s komunistickou policií nikdy nespolupracoval a spolupráci s ní nikdy nepodepsal.

Senát Ústavního soudu vyhověl stížnosti Ústavu paměti národa (ÚPN), že uvedené verdikty porušily jeho práva. Ústavní soud vrátil případ odvolacímu Krajskému soudu v Bratislavě k novému projednání, soud se bude muset řídit právním názorem Ústavního soudu.

Ústavní stížnost podal ÚPN po lednovém rozhodnutí slovenského nejvyššího soudu, který odmítl mimořádný opravný prostředek, jímž se
ÚPN snažil zvrátit spor s Babišem.

Ve prospěch Babiše na Slovensku předtím rozhodly okresní i krajský soud.

ÚPN zejména tvrdil, že bývalí příslušníci StB, kteří svědčili ve prospěch Babiše, nebyli před výpovědí zbaveni mlčenlivosti. Ústavní soud rozhodl, že soudy pochybily, když připustily jejich výpovědi.

Právě výpovědi bývalých příslušníků StB byly klíčové v procesu u slovenských soudů, které rozhodly v Babišův prospěch.

"Uvedení svědkové podle názoru Ústavního soudu měli být zproštěni mlčenlivosti již v líčení před okresním soudem. Když se okresní soud dopustil tohoto zásadního pochybení, bylo povinnosti krajského soudu na to reagovat," řekl předseda tříčlenného senátu slovenského Ústavního soudu Ladislav Orosz.

Senát Ústavního soudu ve zdůvodnění verdiktu rovněž zpochybnil důvěryhodnost bývalých příslušníků StB jako svědků.

Ústavní soud: Žalovat kvůli evidenci u StB nelze na Slovensku ÚPN

Žalovanou stranou ve sporech o evidenci osob v archivních dokumentech někdejší tajné policie StB v komunistickém Československu nemá být na Slovensku Ústav paměti národa (ÚPN). Slovenský Ústavní soud to ve čtvrtek uvedl ve zdůvodnění verdiktu. Obecné soudy při opětovném projednání případu musí názor senátu Ústavního soudu respektovat, Babišovu žalobu by proto měly zamítnout.

Rozhodnutí slovenského Ústavního soudu je přelomovým. Slovenský nejvyšší soud i nižší soudy v minulosti opakovaně rozhodly, že lidé ve sporech o oprávněnost evidence u StB mohou žalovat právě ÚPN, byť ústav opakovaně namítal svou nepříslušnost v takových kauzách.

"Ústavní soud zastává názor, že Ústav paměti národa není pasivně legitimovaný, a to jak z hlediska odpovědnosti za neoprávněnou evidenci (u StB), tak ani z hlediska odpovědnosti za zveřejnění této evidence," uvedl Orosz. Dodal, že ÚPN není odpovědný za evidenci Babiše u StB a že povinnost zveřejňovat archivní dokumenty po StB mu ukládá zákon.

Bratislavský rodák Babiš, jehož hnutí je podle průzkumů favoritem nadcházejících voleb do české sněmovny, vědomou spolupráci s StB popírá dlouhodobě.

Archivní dokumenty tvrdí, že v roce 1980 se stal takzvaným důvěrníkem StB a že ho o dva roky později ke spolupráci s tajnou policií coby agenta s krycím jménem Bureš získal nadporučík StB Julius Šuman. Ten ale u slovenského okresního soudu prohlásil, že tato informace není pravdivá a že Babiš k StB naverbován nebyl. ÚPN soudům předložil 12 různých svazků, ve kterých je Burešovo jméno uvedeno.

Instituce v minulosti neuspěla ve vícero soudních sporech ohledně evidence osob v dokumentech tajné policie v komunistickém Československu.

"Mám pocit, že jsme ani neměli tak velké nároky, abychom se všemi námitkami uspěli. Je to přelomové rozhodnutí, které ovlivní všechny další soudy (ÚPN) s bývalými příslušníky nebo i agenty Státní bezpečnosti," řekl novinářům šéf správní rady ÚPN Ondrej Krajňák.

"Dnes neexistuje pravomocné rozhodnutí, které by říkalo, že Andrej Babiš je jako agent (StB) evidován neoprávněně. Máme archivní dokumenty a během celé kauzy více věříme archivům Ústavu paměti národa než svědeckým výpovědím bývalých příslušníků StB," řekl novinářům právní zástupce ÚPN Pavol Poláček.

Dodal, že rozhodnutí Ústavního soudu zbavuje ústav všech soudních sporů se spolupracovníky StB a že ÚPN se bude moci věnovat své odborné práci.

"Ústav paměti národa nikdy neměl být v této kauze žalovaný, protože nenese zodpovědnost za případnou neoprávněnou evidenci," upřesnil advokát.

Preference ANO to neovlivní

Rozsudek slovenského ústavního soudu výsledek hnutí ANO ve volbách zřejmě výrazně neovlivní, shodli se na tom politologové oslovení ČTK. Kauza je podle politologů stará, veřejnosti dobře známá a dosud na preference velký vliv neměla.

"Informace o tom, že Andrej Babiše se patrně zapletl se Státní bezpečností, jsou dlouhodobě známé, a zatím to nemělo žádný vliv na vývoj volebních preferencí," řekl politolog a sociolog Daniel Kunštát. Právě proto se podle něj neodehraje výrazný odliv příznivců ANO ani nyní.

Malý vliv kauzy na voliče Kunštát vysvětluje tím, že Češi ji nepovažují za téma, na základě kterého by vybírali svou politickou reprezentaci. "Dá se říci, že většina české společnosti už dnes nevnímá otázky minulosti některých politiků související s komunistickým režimem jako zásadní," řekl.

Ani politolog Jan Kubáček neočekává, že by případ Babišovy spolupráce s StB výrazně změnil chování voličů. "Ve výsledku se to nijak dramaticky do preferencí hnutí ANO nepromítne. Ti, co už se poohlížejí jinde a pozvolna odcházejí, budou odcházet dál," řekl Kubáček.

Pevně rozhodnutí voliči ANO se podle Kubáčka utvrdí ve svém postoji. "Budou to zase vnímat - a Andrej Babiš jim to určitě rád okamžitě připomene - jako snahu dostat Andreje Babiše z politiky a vystrnadit ho z veřejného života," odhadl expert.

Postoj veřejnosti podle analytiků neovlivní ani příkré reakce Babišových politických oponentů. "Objeví se kolem toho řada komentářů, ale v podstatě je to pro mnohé věc vzdálená, stará a bramboračkovitá v tom smyslu, že co člověk, to jiný názor," myslí si Kubáček.

Někteří Babišovi soupeři už předsedu ANO označili za udavače nebo hovoří o tom, že ho dohnala jeho minulost, ačkoliv soud čtvrtečním verdiktem neříká, že Babiš byl agentem StB. "Musíme se smířit s tím, že zvlášť v předvolebním boji je argumentace velmi často posunutá, respektive ne úplně odpovídá realitě," podotkl Kunštát. Tímto způsobem podle něj komunikují všichni politici. "Všichni to berou tak, že je to předvolební kauza, že se to volebně využívá, případně zneužívá," dodal Kubáček.