Německá sociální demokracie (SPD) zahájí rozhovory o vládě s konzervativní unií CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové. Rozhodl o tom ve čtvrtek jasnou většinou sjezd sociálních demokratů v Berlíně, který také do čela strany znovu zvolil Martina Schulze. Výsledkem rozhovorů s CDU/CSU podle sociálních demokratů nemusí být nutně pokračování velké koalice, ve hře jsou i menšinová vláda, nebo předčasné volby.

Sociální demokraté ještě donedávna vyjednávání o nové vládě zcela odmítali a po nejhorším poválečném volebním výsledku se chtěli stáhnout do opozice. Jejich postoj se ale postupně změnil poté, co zkrachovaly rozhovory o vládě mezi CDU/CSU, svobodnými demokraty (FDP) a Zelenými. Žádná jiná reálná možnost na vytvoření většinové vlády než velká koalice totiž nyní v parlamentu není.

"Nemusíme vládnout za každou cenu, ale také nemůžeme za každou cenu nechtít vládnout," prohlásil ve čtvrtek předseda SPD Martin Schulz, podle něhož bude rozhodující, co se sociálním demokratům v rozhovorech podaří prosadit.

Zároveň znovu zopakoval, že jeho strana chce k rozhovorům přistoupit tak, že jejich výsledek není předem daný, a nemusí tedy vyústit v další pokračování velké koalice.

Toho se řada sociálních demokratů obává, což bylo patrné i ve čtvrteční mnohahodinové debatě. Jsou totiž přesvědčeni, že působení ve velké koalici pod vedením kancléřky Merkelové jejich stranu dlouhodobě oslabuje, a naopak posiluje strany na okraji politického spektra. Jako důkaz jim slouží i výsledek zářijových parlamentních voleb, v nichž strana po čtyřech letech vlády s CDU/CSU získala jen 20,5 procenta hlasů. Schulz se ve čtvrtek spolustraníkům za svůj podíl na tomto výsledku omluvil a slíbil obnovu strany. Na 600 delegátů jej pak večer znovu zvolilo do čela SPD. Schulz získal 81,9 procenta hlasů. Ještě na jaře, kdy byl velkou nadějí sociálních demokratů, přitom dostal procent 100.

Jednání s CDU/CSU má začít v příštím týdnu. Případné sondovací rozhovory by se ale zřejmě rozběhly až v lednu, a po nich by pak následovalo jednání o konkrétní podobě koaliční smlouvy. Tyto kroky by straníci průběžně museli schválit, o sjednané koaliční smlouvě by nakonec v referendu rozhodovali všichni sociální demokraté.

Vzhledem ke složitosti tohoto procesu se neočekává, že by případná velká koalice mohla vzniknout dříve než v únoru nebo v březnu. Jednání navíc budou komplikovat i programové neshody, které se v neposlední řadě týkají migrace.

Velká koalice bývala ve spolkové republice dlouhá desetiletí naprostou výjimkou. Od roku 1949 do roku 2005 taková vláda na celoněmecké úrovni vznikla jen jedna. Od roku 2005, kdy se kancléřkou stala Merkelová, zažilo ale Německo velkou koalici ve dvou volebních obdobích ze tří.