Na hřištích za vysokými drátěnými ploty platí zákon džungle. Malí chlapci vždy vyklidí pole starším a obě skupiny si svorně myslí, že dívky tam nepatří za žádných okolností. "Děvčata ale také chtějí hrát fotbal," říká rakouská urbanistka Eva Kail, která se už od devadesátých let snaží, aby z Vídně vymizely podobné příklady, kdy veřejný prostor slouží pouze jedné skupině obyvatel.

A nejde jen o rozdílné potřeby děvčat a chlapců, ale třeba pracujících mužů a žen na mateřské nebo mladých lidí a seniorů. "Je důležité, aby město všem skupinám obyvatel usnadňovalo každodenní život," myslí si Kail, která na pozvání nadace Heinrich-Böll-Stiftung na konci listopadu přijela do Prahy přednášet českým architektům a urbanistům.

Zbývá vám ještě 90 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se