Evropská komise se rozhodla zahájit vůči Polsku proceduru podle článku 7 Smlouvy o Evropské unii. Je to jediný způsob, jak může unie potrestat členskou zemi za nedodržování společných hodnot. Polsko změnami Ústavního soudu a soudní reformou, která v upravené podobě prošla minulý týden a čeká na podpis prezidenta, porušuje právní stát, jeden z pilířů sjednocené Evropy. Podobný postup nemá v historii Evropské unie obdoby.
K odebrání hlasovacích práv Polsku na zasedání Rady EU, což je nejvyšší možná sankce, vede ale ještě dlouhá cesta. Proceduru musí nejprve zahájit Evropská komise, europarlament nebo třetina členských zemí. Potom čtyři pětiny hlasů členů EU rozhodnou, že existuje vážné riziko porušování zásad právního státu. V dalším kroku musí členské země jednomyslně schválit zavedení sankcí.
V tomto bodě se polská konzervativní vláda strany Právo a spravedlnost (PiS) spoléhá na maďarského spojence Viktora Orbána, že opatření bude vetovat. Maďarský vicepremiér Zsolt Semjén už také oznámil, že to Budapešť udělá. Komise totiž podle něj porušuje suverenitu Polska.
"Polsko-maďarské přátelství a závazky maďarské vlády vůči smlouvám nám ukládají vystoupit proti kroku Evvropské komise na všech fórech," citovala Semjéna agentura Reuters.
Nyní existuje vážné nebezpečí, že bude narušen právní stát v Polsku, uvedl místopředseda komise Frans Timmermans. Komise nabízí tříměsíční prostor k jednání a zahajuje proceduru podle článku 7,1 Lisabonské smlouvy. Pokud by Polsko udělalo požadované změny do tří měsíců, komise svůj názor podle Timmermanse změní.
Podle něj to pořád není ona "jaderná možnost", ale další pokus s Polskem jednat.
"Bylo to rozhodnutí s těžkým srdcem, ale donutila nás k tomu fakta," řekl Timmermans. Právní stát je nutná podmínka k efektivní spolupráci členských států. "Je to základ toho, čím Evropská unie je."
Kritizoval změny soudců v Ústavním soudu, minulý týden schválené zákony umožňující politickou výměnu členů Nejvyššího soudu i soudce obecných soudů.
"V Polsku nyní nemůže být zaručena ústavnost právních rozhodnutí," řekl Timmermans. Evropské komisi vadí koncentrace moci v rukou ministra spravedlnosti, který je zároveň generálním prokurátorem, a navíc ještě poslancem. Spojení posledních dvou funkcí vylučuje polská ústava.
Pro Evropskou unii to podle Timmermanse znamená, že není zaručeno uplatňování unijního práva, fungování společného trhu a je narušena vzájemná důvěra. Eurokomise a konzervativní vláda si od roku 2015 vyměnily 25 dopisů na téma porušování zásad právního státu.
Evropská komise zdůrazňuje, že je připravena k dialogu. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker tweetoval v polštině, že středa je "těžký den pro Polsko", a pozval premiéra Mateusze Morawieckého k jednáním do Bruselu.
Polský parlament minulý týden schválil dva poslední zákony soudní reformy, které v létě prezident Andrzej Duda vetoval. Zákony jsou sice upravené, ale jejich hlavním cílem je stále co nejvíce podřídit justici politickému vlivu. Prezident Duda zákony ještě nepodepsal, ale jeho poradci naznačují, že tentokrát nebude proti.
"Zavedení sankcí má podle názoru Evropské komise posílit demokracii v Polsku, ale stane se přesný opak. Hrozba sankcí posílí PiS, která se bude tvářit ještě odhodlaněji ve své snaze měnit stát," domnívá se Marcin Zaborowski, analytik časopisu Visegrad Insight.
Podle něj může tímto krokem Evropské komise, který podpořil Berlín a Paříž, utrpět dosavadní vysoká podpora členství Polska v Evropské unii, která se v průzkumech pohybuje přes osmdesát procent.
Novému premiérovi Mateuszi Morawieckému se nepodařilo Evropu přesvědčit o tom, že vláda dělá své kroky správně. Dostat pod kontrolu soudnictví je jedním z hlavních cílů změn, které prosazuje šéf PiS Jaroslaw Kaczyński. Nebývalou kontrolu nad soudy a prokuraturou má nyní ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro.
Oficiálně vládní strana změny prosazuje, aby soudnictví zefektivnila. Obyvatelé to přijímají většinou s povděkem kvůli často neúměrně dlouhým soudním řízením.
"V Polsku i v Maďarsku zaznívalo, že soudy nejsou efektivní, což je důležitý argument, který vede k tomu, že velká část veřejnosti souhlasí s reformami, které vlády v obou zemích provádějí," řekla HN česká ústavní soudkyně Kateřina Šimáčková, která se jako členka Benátské komise Rady Evropy účastnila hodnocení změn polského soudnictví.
"Politických případů není u soudů takové množství, lidem jde o to, aby normální případy byly rychle, efektivně a jasně vyřešeny. Já ale říkám, že nezávislá justice je ještě důležitější než efektivní justice, která je též důležitý cíl," řekla Šimáčková. "Normální člověk, když se dostane do sporu s někým mocným, potřebuje, aby rozhodoval nezávislý soud, jen tak má šanci, že dostane opravdu rozhodnutí podle práva."
Česká vláda zatím s reakcí počká
Premiér Andrej Babiš (ANO) věří tomu, že si Polsko s Evropskou komisí vyjasní názory a komisi přesvědčí o tom, že v zemi není ohrožena vláda práva. Česko podle Babiše na situaci zareaguje podle toho, jak dopadne schůzka předsedy komise Jeana-Claudea Junckera a nového polského premiéra Mateusze Morawieckého naplánovaná na 9. ledna.
Babiš řekl, že kvůli situaci ve středu Morawieckému telefonoval. "Konzultoval jsem to s ním, jaká je jejich pozice. Myslím, že to může mít dopad celkově na náš region a V4, tak jsem s ním diskutoval, jak to vidí," řekl Babiš ve Sněmovně po sérii vyjednávání s dalšími stranami o podpoře své vlády.
"Preferuji, že Polsko si vyjasní pozice s Evropskou komisí. Uvidíme, jak dopadne to jednání v Bruselu a podle toho my taky budeme reagovat," uvedl Babiš.
Morawiecki podle Babiše komunikuje podstatně lépe než jeho předchůdkyně Beata Szydlová, což by mohlo být podstatné. "Jsem přesvědčen, že Polsko ten problém vyřeší a přesvědčí Evropskou komisi, že je to v pořádku," konstatoval.
S přispěním Marka Pokorného.
