Ruský prezident Vladimir Putin prodloužil platnost odvetných obchodních sankcí proti západním zemím až do konce příštího roku.

Příslušné nařízení podle agentury TASS vstoupilo v platnost hned po středečním podpisu dokumentu prezidentem. Před týdnem se velvyslanci členských zemí EU shodli na prodloužení unijních sankcí vůči Rusku o další půlrok.

ZAHRANIČÍ NA TWITTERU

Zahraniční rubriku Hospodářských novin najdete také na Twitteru.

Hospodářská opatření omezující především ruský přístup na finanční trhy a zakazující export určitých typů výrobků přijala Evropská unie v roce 2014 v reakci na ruský postup v ukrajinské krizi, včetně zabrání Krymu.

K jejich zrušení požaduje, aby Moskva spolupracovala při plném prosazení mírových dohod z Minska, které by měly přispět k vyřešení krize kolem ozbrojené revolty proruských separatistů na východě Ukrajiny podporované Ruskem.

Moskva reagovala v srpnu 2014 vlastními sankcemi na dovoz nejrůznějšího spotřebitelského zboží, hlavně potravin, ze západních států. Zákaz se týkal importu hovězího, vepřového a drůbežího masa, ryb, ovoce a zeleniny, sýrů, mléka a většiny dalších mléčných výrobků z USA, EU, Kanady, Austrálie a Norska.

Sankce se podle nařízení podepsaného ve středu Putinem prodlužují na období od letošního 6. srpna do 31. prosince 2017.

Reakce na všech frontách

Rusko reaguje i ve válečné oblasti. Do konce letošního roku posílí svůj západní vojenský okruh o více než 2000 kusů nové nebo modernizované armádní techniky. Podle agentury TASS to v úterý řekl ministr obrany Sergej Šojgu, když hovořil o reakci Moskvy na zvýšenou aktivitu NATO na území států sousedících s Ruskem.

"Vojenská aktivita NATO nutí Rusko, aby přijalo opatření k neutralizaci potenciálních hrozeb v západním vojenském okruhu," řekl Šojgu na výjezdním zasedání svého ministerstva ve městě Kubinka, ležícím západně od Moskvy. Uvedl přitom, že aliance ve východoevropských státech rozmístila kolem 1200 kusů bojové techniky, včetně 30 letounů, a také více než 1000 vojáků.