Nízkonákladové aerolinky easyJet chystají žalobu spolu s dalšími leteckými dopravci, aby si soudní cestou vymohly kompenzaci za škody, které jim vznikly zákazem letů ze strany evropských úřadů pro leteckou bezpečnost po výbuchu islandské sopky v dubnu. Řekl to ředitel easyJet Andrew Harrison v rozhovoru pro německý týdeník Wirtschaftswoche otištěném v pondělí.

"Pracujeme na tom s řadou dalších společností, nejen těch nízkonákladových. Bude to proces všech aerolinek," řekl Harris. Další představitelé easyJet nechtěli záležitost zatím komentovat.

Velká část evropského vzdušného prostoru byla téměř celý týden po 15. dubnu uzavřená kvůli sopečnému prachu v ovzduší a obavám úřadů o bezpečnost cestujících.

EasyJet přišel kvůli zákazu létání o částku mezi 50 a75 miliony eur, řekl Harrison. "Byla to přírodní katastrofa a neexistuje důvod, proč by měly důsledky nést pouze samotné aerolinky, zvláště když se ukázalo, že tak velké uzávěry nebyly třeba," řekl.

Mezinárodní asociace letecké dopravy (IATA) odhadla ztrátu aerolinek kvůli sopečné krizi ve výši 1.7 miliard dolarů. Společnostem vznikly náklady navíc za ubytování klientů v hotelích či zajišťování náhradní dopravy.

O kompenzace již dříve požádala německá Lufthansa.

Německý ministr požadavky odmítl

Německý ministr dopravy Peter Ramsauer 21. května podobné požadavky označil za "zcela nepodložené". Zdůraznil ale potřebu urychleně přijmout závazná celoevropská pravidla pro stanovení hraničních koncentrací sopečného popela a pro uzavírání letišť jako velmi naléhavé.

Unijní mechanismy při řešení problematiky sopečného popílku ve vztahu k letecké dopravě "zkrátka a dobře selhaly", prohlásil Ramsauer v rozhovoru s novináři v Berlíně.

Podle něj patří "v určité míře k unijnímu svérázu", že neexistuje jednotný evropský proces pro překonání krize způsobené vulkanickým popelem. "Nyní jde o to, do schůzky ministrů dopravy EU 24. června stanovit jednotné postupy měření, jednotné meteorologické standardy a jednotné mezní hodnoty popílku v ovzduší pro stanovování bezpečnosti letecké přepravy," zdůraznil.

Rozhodně se však postavil proti tomu, aby letecké společnosti byly odškodňovány z veřejných prostředků za náklady, které jim vznikly zrušením letů kvůli sopečnému popelu v ovzduší. "Nic takového přirozeně nebude," řekl s tím, že to už leteckým společnostem sdělil.

Poukázal na to, že v roce 2005 byl vypracován plán měření obsahu popílku ve vzduchu (Volcanic Ash Contingency Plan), který byl v září 2009 za využití připomínek leteckých společností přepracován. "Nikdo přece po mně nemůže chtít, abych, když dodržuji daná pravidla, hradil škody leteckým společnostem, které tato pravidla porušují, ačkoli si je právě samy přepracovaly," uvedl ministr.

Ramsauer kritizoval také Evropskou komisi za to, že odškodnění leteckých společností označila za jednu z priorit.

Jako první evropský letecký úřad po zkušenostech s dubnovým chaosem stanovil přípustné limity sopečného popela v ovzduší britský orgán letového provozu CAA, a to na 2000 mikrogramů v litru vzduchu.