Zpravodajské služby libyjského vůdce Muammara Kaddáfího kolem roku 2004 úzce spolupracovaly s americkou Ústřední zpravodajskou službou (CIA) a s britskou tajnou službou MI6. Spolupráce byla natolik velká, že Washington posílal podezřelé z terorismu do Libye k výslechu a navrhoval otázky, které jim mají Libyjci klást.
Britové pro Libyjce sledovali určitá telefonní čísla, uvedly v pátek americké deníky The Wall Street Journal (WSJ) a The New York Times (NYT).
Oba listy se odvolávají na dokumenty nalezené na velitelství libyjské vnější bezpečnostní služby v Tripolisu.
Materiály našli pracovníci mezinárodní organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch. Ředitel organizace Peter Bouckaert uvedl, že HRW se snaží pomoci libyjskému přechodnému vedení získat dokumenty, které po sobě Kaddáfího režim zanechal.
Podle WSJ byl vztah mezi Američany a Libyjci natolik těsný, že CIA v roce 2004 navrhla ustavit "stálou přítomnost" v Libyi.
Video: V podzemní pevnosti Muammara Kaddáfího a přímo v pouliční přestřelce - čtěte ZDE
Schwarzenberg: Česko uznalo povstaleckou vládu Libye. Chceme spolupracovat - čtěte ZDE
Washingtonu se mimo jiné do roku 2004 podařilo přesvědčit Tripolis, aby pomohl zastavit teroristy, kteří útočili na Američany v USA i v cizině, uvedl zdroj deníku.
CIA mučila nynějšího velitele povstalců
V březnu 2004 tak například Američané sdělili libyjské tajné službě, že tehdejší vysoký představitel Bojující islámské skupiny a dnešní velitel libyjských povstaleckých sil Abdal Hakím Belhadž je na cestě do Malajsie. CIA podle dokumentů oznámila Libyjcům, že Belhadže zadrží v Bangkoku a nabídla jeho převoz do Libye. Belhadž tento týden sám uvedl, že ho před sedmi lety v Thajsku mučili agenti CIA.
Libyjci podle NYT spolupracovali i s MI6. Britská tajná služba na libyjskou žádost údajně zjišťovala, komu patří určitá telefonní čísla. Vydávala také Kaddáfímu režimu zajatce, které si Tripolis vyžádal.
Moskva pozvala novou libyjskou vládu k jednání
Rusko pozvalo novou libyjskou vládu k jednání o spolupráci v oblasti energetických projektů. Jak uvedl ministr zahraničí Sergej Lavrov na jednání Společenství nezávislých států v tádžickém Dušanbe, Rusko tak reaguje na žádost povstalecké Přechodné národní rady o jednání.
Před vypuknutím konfliktu v Libyi uzavřel ruský energetický gigant Gazprom dohodu s italským energetickým koncernem Eni, která mu měla zajistit 33 procent podílu italské firmy v libyjském projektu na těžbu ropy a plynu Elephant oil v hodnotě 113 milionů eur (2,75 miliardy korun). Jak konstatovala agentura RIA Novosti, od té doby visela dohoda ve vzduchu a potřebuje souhlas libyjské strany.
