Jednotky bývalých libyjských revolucionářů nadále zadržují kolem sedmi tisíc lidí. Někteří z nich byli údajně mučeni a bylo s nimi špatně zacházeno. Informuje o tom agentura AP s odvoláním na zprávu OSN, která byla zveřejněna na pondělním brífinku Rady bezpečnosti OSN k situaci v Libyi.

Mnoho zadržených prý tvoří lidé ze zemí subsaharské Afriky, kteří jsou obviněni nebo podezřelí z toho, že byli režimem někdejšího libyjského vůdce Muammara Kaddáfího najati jako žoldáci.

Libye po pádu Kaddáfího režimu a jeho násilné smrti dosud nemá fungující policii a justici. Mnoho zadrženým se tak nedostane možnosti řádného soudního procesu, uvádí se ve zprávě.

Vládnoucí libyjská Přechodná národní rada sice zahájila kroky, které by přenesly zodpovědnost v této věci z povstaleckých skupin na nové libyjské úřady, měla by však pokročit v otázkách jako propuštění těch, kdo by již déle neměli setrvávat ve vazbě, a pokusit se zabránit porušování práv zadržených.

Je to první hodnocení situace v Libyi po skončení osmiměsíční války proti Kaddáfího režimu, píše server BBC News. Šéf nové libyjské armády Ahmad Bání uvedl, že si pochybení, které zpráva šéfa OSN Pan Ki-muna obsahuje, není vědom.

 

Britský ministr zahraničí William Hague v pondělí varoval před nebezpečím, že žoldáci, kteří již byli vyhnáni z Libye, by mohli začít podporovat severoafrickou větvi Al-Káidy. Británi se podle něj rovněž obává, že zbraně z nezabezpečených muničních skladů by po pádu Kaddáfího vlády mohly padnout do rukou severoafrické Al-Káidy, která prý navázala vztahy s nigerijskou radikální sektou Boko Haram.