Několik stovek beduínů obklíčilo na Sinajském poloostrově příslušníky mezinárodní mírové jednotky, v níž je i jeden český voják.
Tábor v El Gorah poblíž Středozemního moře obklíčilo ve středu asi 300 ozbrojených beduínů, kteří si tak chtějí vynutit propuštění pěti osob souzených za terorismus. Příslušníci místních kmenů jsou vyzbrojeni automaty a kolem tábora hlídkují už dva dny v dodávkách.
"V českém kontingentu jsou běžně tři vojáci. V tuto chvíli jsou na Sinaji dva vojáci, z čehož v samotném kempu podle našich informací je jenom jeden - druhý se pohyboval mimo kemp," řekl pro IHNED.cz český velvyslanec v Káhiře Pavel Kafka.
Informaci potvrdil pro IHNED.cz i mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek.
"V oblasti se nacházejí dvě základny - severní a jižní. Jeden český voják je na severní základně v El Gorah, která je obklíčená beduíny. Druhý Čech v mírovém sboru je na jižní základně (nachází se mezi Šarm el Šajchem a zálivem Naama - pozn. red.), ze které se normálně zbytek MFO vrací na tu severní. Otázka je, jestli je tam beduíni pustí," uvedl Pejšek.
Uvnitř obklíčeného tábora v El Gorah je kromě Čecha několik set Kolumbijců, Američanů a Uruguayců. Ostnatým drátem je zablokována hlavní silnice vedoucí k táboru.
Zatím se vše obešlo bez střelby. Vojáci jsou ale v pohotovosti a zvýšili bezpečnostní opatření.
Na Sinajském poloostrově žije přibližně deset beduínských kmenů. Beduíni, neboli "ti, z pouště", od 50. let minulého století ale tradiční polonomádský styl života opouštějí.
Jen málo z nich dnes žije v tradičních stanech z velbloudí či kozí srsti a živí se lovem nebo loupežnými nájezdy. Často si vydělávají jako průvodci na cestách do posvátných míst jako je Mekka nebo Jeruzalém. Početná minorita beduínů žije ve městech na jihu Izraele.
Nomádští beduíni ovšem stále žijí v klanech. V každém stanu žije jedna rodina, celý tábor tvoří dohromady klanovou jednotku, která se vzájemně pokládá za příbuzné.Výměnou za jednotnost a semknutost klanu mají jeho členové jistotu bezpečí.
Řídí se silným kódem cti a tradičním právem. Intenzivně uplatňují koncept msty - oko za oko, zub za zub.
Dva dny vyjednávání
Podle náčelníka generálního štábu uruguayské armády Pedra Aguerreho mají obklíčení vojáci dost potravin i munice a zatím mezi nimi panuje i dobrá morálka. Vojáci jsou prý na podobné věci připraveni a jestliže se situace zhorší, použijí plán pro mimořádné události.
Interaktivní mapu mezinárodní mírové mise si prohlédněte ZDE
Skupina beduínů chce, aby úřady propustily pět jejich kolegů, kteří mají jít znovu před soud. Už jednou byli odsouzeni za terorismus za pumový útok spáchaný v roce 2005 v Šarm aš-Šajchu. Hrozí jim tresty smrti nebo doživotí.
Dvoudenní vyjednávání ale zatím k ničemu nevedla.
"Zablokování hlavní cesty ale neznamená žádné výraznější omezení, protože základna disponuje vrtulníky, kterými mohou dopravovat jak lidi tak jakýkoliv materiál," okomentoval otázku zásobování základny český velvyslanec Kafka.
Zajišťují mír z roku 1979
Mezinárodní mírová jednotka MFO (Multinational Forces and Observers) má 1400 členů ze 14 zemí, kteří zajišťují dodržování mírové smlouvy z roku 1979.
Jednotka operuje v oblasti Sinaje od roku ledna 1982, kdy v oblasti začalo působit 160 amerických vojáků. Tvoří ji personál z 12 zemí, zejména z Austrálie, Kanady, Nového Zélandu nebo Uruguaye.
Český kontingent je nejčerstvějším členem jednotky - k mírovým silám na Sinaji se čeští vojáci, dva majorové a jeden podplukovník, přidali v listopadu 2009. Slouží na velitelství sil. Všichni důstojníci působí u MFO po dobu jednoho roku.
Neklid z pouště
Beduíni způsobují na egyptsko-izraelské hranici v Sinajské poušti řadu problémů. Minulý týden například při přestřelce s egyptskými silami zemřel jeden beduínec.
Izrael návštěvu Sinaje momentálně nedoporučuje - beduíni jsou kromě předpadení a drobných krádeží přímo v turistických letoviscích zodpovědní i za únosy cizinců, umísťování náloží na plynovody z Egypta do Izraele nebo blokování silnic zapálenými pneumatikami.
