Český exprezident Václav Havel si už nevzpomíná, zda ho bývalý premiér a dlouholetý guvernér centrální banky Josef Tošovský informoval o kontaktech s předlistopadovou tajnou policií StB. "Velmi bych se divil, kdyby mi řekl, že žádné takové kontakty neměl," řekl Havel novinářům ve Washingtonu, kde končí svůj čtyřměsíční studijní pobyt ve Spojených státech.
Tošovského Havel jmenoval předsedou překlenovací vlády po politické krizi v prosinci 1997. Jeho kabinet odstoupil po sedmi měsících po mimořádných volbách v létě 1998. Po demisi se Tošovský na další více než dva roky vrátil do čela České národní banky.
Havel si myslí, že nejvyšší činitelé v bankovnictví a ve vládě, kteří se zabývají vývojem měny a podobnými věcmi, "všude a vždycky mají obousměrné kontakty s ekonomickými rozvědkami". "Divil bych se, kdyby tomu tak nebylo, speciálně ve státě komunistickém, kde je tak ohromná centrální moc," uvedl.
Tošovský pracoval do roku 1989 jako poradce předsedy československé centrální banky SBČS a jako představitel Živnostenské banky v Londýně. Šéfem národní banky se stal v lednu 1990.
Po přijetí lustračního zákona je pro výkon funkcí ve státní správě a ve státním ekonomickém nebo bankovním sektoru vyžadováno lustrační osvědčení, které zaručí, že osoba nefiguruje v seznamech spolupracovníků StB. "To on, pokud si dobře vzpomínám, dostal," řekl Havel o Tošovském jako o guvernérovi národní banky. "Přesně nerozumím, proč ho tehdy dostal a teď najednou mu to jacísi novináři odejmuli," poznamenal exprezident.
Pro jmenování premiérem nebo ministrem, stejně jako pro převzetí poslaneckého nebo senátorského mandátu lustrační osvědčení potřeba není.
Tošovský byl podle Mladé fronty Dnes ideovým spolupracovníkem bývalé komunistické rozvědky, která byla součástí StB. Do kontaktu s ní se prý dostal z titulu své funkce v SBČS v říjnu 1986. Tošovský jakoukoli spolupráci s StB odmítá.
