Barack Obama s kongresmanem Rahmem Emanuelem, někdejším poradcem Billa ClintonaDen po volebním vítězství začíná Barack Obama obsazovat klíčové pozice ve svém budoucím týmu. Personálním šéfem Bílého domu bude kongresman z Illinois Rahm Emanuel, který v minulosti působil mimo jiné jako poradce Billa Clintona. Informaci přinesla agentura AP s odvoláním na vedení Demokratické strany.

Zároveň podle agentur AP a Reuters Barack Obama v pátek uspořádá svou první tiskovou konferenci po vítězství ve volbách prezidenta USA. Ještě předtím se Obama setká v Chicagu se svými předními poradci

Intenzivní jednání o budoucí podobě Obamovy administrativy jsou však stále na začátku. Jedná se zejména o novém ministru financí, který by podle amerických médií měl být znám nezvykle brzy.

Zámořská média v této souvislosti považují za favority Clintonova ministra financí Lawrence Summerse a prezidenta Federální rezervní banky Timothyho Geithnera. Spekuluje se také o obsazení postu ministra zahraničí senátorem a někdejším prezidentským kandidátem Johnem Kerrym.

Naopak křeslo ministra obrany by mohlo zůstat i nadále Robertu Gatesovi. Ten je podle stanice BBC respektován jak republikány, tak demokraty a jeho setrvání ve funkci by mohlo přispět k bipolárnějšímu rozložení sil v Obamově administrativě.

mapa-usa-banner.jpg

Obamovo rozhodnutí nabídnout funkci personálního šéfa Bílého domu Emanuelovi se považuje za překvapivé, protože v popředí úvah kolovala dosud jiná jména a především se nečekalo, že zvolený prezident rozhodne o této značně vlivné funkci tak brzy.

Už ve středu oznámil Obama jména členů svého přechodného týmu. Tvoří ho někdejší šéf Clintonova štábu v Bílém domě John D. Podesta, dlouholetá poradkyně Valerie Jarrettová a šéf Obamova senátního štábu Pete Rouse.

V průběhu příštích 75 dní budou obsazeny tisíce postů ve Washingtonu - nejen ministři, ale i řada poradců a řídících funkcí. Diskrétní jednání běží navzdory různým předvolebním dementi už několik měsíců.

Obama vyjádřil vůli obsadit klíčové pozice co nejdříve. Málokterého jeho předchůdce totiž čekaly tak obtížné úkoly.

Kdo je Barack Obama?

1. Ekonomická krize

Právník z Chicaga vyhrál volby v čase, kdy automobilkám klesly prodeje o třetinu až polovinu a kdy se Kongres chystá projednat druhý balíček zákonů na podporu oživení americké ekonomiky.

Američané přestávají věřit ekonomickým institucím, bankám, vládě, Wall Streetu a hlavním úkolem nového prezidenta bude obnovit jejich důvěru. Prezident a jeho tým budou také rozhodovat o tom, jaká má být role státu v ekonomice, kdo dostane veřejnou podporu a kdo ne, a určí tak nové mantinely pro byznys a velké firmy. Klíčovým slovem se stane nejspíš regulace, hlavně kapitálového trhu.

Pokud prezident rychle nepřijde s jasným plánem, který naváže na nynější balíčky pomoci, ekonomové se obávají, že se recese prohloubí a prodlouží a opravdu bude potom srovnatelná se třicátými léty minulého století.

2. Rasismus

Barack Obama už v začátcích kampaně dostal ochranku tajné služby. Dva odhalené amatérské pokusy o jeho zabití jsou jen špičkou ledovce skrytého i otevřeného rasismu, který v USA na mnoha místech stále žije. Nevládní organizace z Alabamy Southern Powerty Law Center eviduje po celých USA 888 legálních i pololegálních skupin, které šíří nenávist vůči skupině obyvatel na základě rasy nebo náboženství.

Kdyby Obama volby prohrál, mnoho Afroameričanů by věřilo na teorie spiknutí, které jsou v USA obecně velmi populární. Obama je nyní terč, doslova i přeneseně, extremistů všech možných odstínů a mnozí jeho příznivci se obávají, že ho čeká osud J. F. Kennedyho, s nímž je a bude asi nejvíce srovnáván.

3. Irák - Afghánistán

Rychlé, ale spořádané stažení jednotek z Iráku je Obamovou prioritou, stejně jako posílení sil v Afghánistánu. V boji proti terorismu chce nový prezident postupovat více v souznění se zahraničními spojenci, ale hrozí, že některé jeho kroky si islamisté budou vykládat jako výraz slabosti nebo ústupu USA ze scény a mohou toho využít jak propagačně, tak v reálném boji.

Klíčová bude hlavně situace v Afghánistánu a sousedním Pákistánu, kam chce prezident upřít svoji pozornost i síly, které ušetří v Iráku.

4. Izrael - Palestina

Na tomto tématu si vylámali zuby všichni prezidenti od Jimmyho Cartera. Je přitom klíčové jak pro mezinárodní postavení USA, tak pro domácí politiku v USA, v níž hraje důležitou roli silná židovská lobby. Palestinci chtějí vlastní stát, Izraelci budou mít předčasné volby a Washington se oťukává se Sýrií. Dlouhodobá latentní krize může kdykoli vybuchnout v obrovský problém, spojí-li se navíc s problémem utajovaného íránského jaderného programu například tím, že Izrael na Írán zaútočí.

Obama s Blízkým východem nemá žádné zkušenosti, čeká se, že víc dá na rady svého viceprezidenta a veterána zahraniční politiky Joe Bidena.

5. Teroristický útok v USA

11. září 2001 dalo zapomenout na program "soucitného konzervatismu" George W. Bushe. Teroristé si mohou nového světového vůdce chtít otestovat už třeba příští rok na jaře. I když si Američané nyní mnohem víc připouštějí nebezpečí terorismu, reakce nového prezidenta, zvláště v počátku jeho mandátu, kdy ještě nebude mít plně vytvořený tým, může být klíčovým momentem pro vývoj světových událostí dalšího desetiletí. Z holubice Obamy se může stát jestřáb - nebo také ne.