Michal Vlašín je jedním z českých vědců, kteří se na Mayo Clinic účastní špičkového výzkumu speciálních transplantací orgánů. „Jsem tu jen na čas, ale i za tak krátkou dobu se zde naučím věci, které jen tak v životě nezískáte,“ říká jednačtyřicetiletý chirurg, který v Česku pracuje na Veterinární a farmaceutické univerzitě v Brně. Do minnesotského Rochesteru si odskočil na rok a ve stejném výzkumu chce pokračovat i v Brně.
HN: Na Mayo Clinic se věnujete xenotransplantacím. Co přesně tenhle termín znamená?
Xenotransplantace jsou výměny orgánů z živočišného druhu na jiný druh. Zkoušeli jsme například transplanovat orgány na jiná místa v těle než kam patří. Třeba prasečí srdce jsme vložili do těla opice na jiné místo, abychom vůbec zjistili, že se transplantace podaří a opičí tělo srdce prasete přijme. Nakonec se nám to podařilo a to nám dalo naději, že bychom mohli srdce prasete přímo transplantovat na místo, kde má opice srdce. To se nám teď zdařilo, srdce prasete dostal za to svoje pavián. Zatím z něj máme radost, je stále naživu a je na tom dobře.
HN: Kdy si myslíte, že by se taková transplantace orgánů ze zvířete na člověka mohla podařit?
U lidí je to reálné do osmi až deseti let. Už byly dva nebo tři pokusy, poprvé se o to pokusili lékaři v roce 1966, ale ta žena do několika hodin zemřela. V roce 1984 se zvířecím srdcem žilo malé dítě asi osmnáct dní. Tehdy to byl velký průlom.
HN: Nebojíte se, že proti takovým pokusům budou v Česku protestovat ochránci zvířat?
Určitě se mohou objevit protesty. Tady ale lidé vědí, že nemáme jinou možnost než se pokoušet o transplantace od zvířat. Lidských dárců je zoufale málo. Jsem veterinář, mám zvířata rád a nikdy bych jim záměrně neubližoval nebo je netrápil. Navíc každý pokus, každá experimentální operace stojí mnoho peněz. Nedělali bychom to jen tak a zvířata bez důvodu zabíjeli.
HN: Myslíte si, že v Česku bude k takovému výzkumu společnost stejně tolerantní jako v USA?
Vím, že to prostředí u nás není úplně ideální na takové pokusy, ale to není ani v USA. I tady se najdou protestující hlasy. Všichni se výzkumu bojí. Nikdo si ale neuvědomuje, že počet lidí, kteří transplantaci potřebují, je čím dál více. Před lety bylo na jeden orgán deset čekatelů, nyní je to sto. A ten počet se stále zvyšuje.
HN: Jak bude v Česku výzkum transplantací vypadat?
Během příštích dvou let chceme otevřít Animální centrum v Brně při Veterinární a farmaceutické univerzitě a ICRC. Tam bychom s výzkumem chtěli začít. Výstavba prasečí farmy bude trvat déle, musíte na to mít několik povolení, to není jednoduché. Uvidíme, jak také budeme úspěšní v získávání evropských grantů.
