Dlouhé konvoje aut s pomocí – obrázky známé z jiných humanitárních krizí – zůstávají na Haiti i čtyři dny po zemětřesení jen zbožným přáním. Reportér BBC uvedl, že jediné kolony aut, které jsou vidět, směřují z města ven ve snaze najít jídlo, vodu nebo léky mimo zdevastované Port-au-Prince.

„V rádiu říkají, že přijíždějí záchranné týmy, ale ve skutečnosti nikdo nepřichází,“ stěžuje si jeden z občanů Haiti Jean-Baptiste Lafontin Wilfried.

„Nemůžeme vařit, nemůžeme dělat nic,“ stěžuje si Marimartha Syrelová, která našla přístřeší ve stanovém městečku. Od úterní noci nic nepila.

S postupujícím časem se pro zavalené i ostatní přeživší situace stává kritickou. Šance na přežití nyní už drasticky klesají s každou hodinou - podle odborníků jsou čtyři dny bez vody a jídla maximum, co mohou lidé zavalení v troskách zvládnout.

Francouzských záchranářům se například padesát hodin po zemětřesení podařilo zachránit tři lidi ze zhrouceného hotelu Montana, v torskách však zůstavají tisíce lidí, vyprošťování pokračuje extrémně pomalu.

Přetížené letiště

Podle agentury AP nebyly ještě v pátek ráno v centru města prakticky žádné stopy po zahraniční pomoci s výjimkou amerických helikoptér, které se snažily oblast zásobovat tím nejnutnějším ze vzduchu.

Chybí jakákoliv koordinace ze strany vlády, nikdo neví, kde má začít s pomocí. Lidé nevědí, na koho se obrátit, ve městě panuje chaos a bezpečnostní situace je na hranici únosnosti. Kvůli drancování a nebezpečí ve městě ruští záchranáři přerušují po setmění práce, což může stát životy mnohé z těch, kdo v troskách čekají na pomoc.

Koordinátoři zahraniční pomoci uvažují o vytvoření centrálního tábořiště pro postižené. „Klíčem je koordinace. Tolik z humanitárních pracovníků vůbec nezná situaci. Musíme se vyhnout tomu, aby lidé jen běhali kolem a každý si dělal to své,“ řekla agentuře Reuters Margaret Aguirreová z organizce International Medical Corps.

Humanitární organizace se i nadále potýkají s rozsáhlými obtížemi při snaze dostat pomoc k potřebným. Letiště je přetížené, přístavy zničené. Civilní letouny s pomocí musely být ve čtvrtek na osm hodin odkloněny kvůli nedostatečné kapacitě a chybějícímu palivu pro let zpět.

Zemětřesení navíc zničilo radary a řídící věž, provoz na letišti nyní řídí americká armáda. Pentagon také na místo vyslal letadlovou a nemocniční loď.

Solidarita ve chvílích katastrofy pomáhá překonat i ideologické rozpory: Američanům nabídla k převozu zraněných svůj vzdušný prostor Kuba. Představitelé USA toto gesto přivítali a uvedli, že tento krok výrazně zkracuje čas letu do Miami.

Tisíce kriminálníků v ulicích

Extrémně komplikovaná je kvůli naprosto zdevastovaným silnicím i pozemní doprava, takže do mnoha částí města se prakticky nedá dostat ani s pomocí, ani s těžkou vyprošťovací technikou.

Lidé v Port-au-Prince jsou zoufalí a na mnoha místech hrozí, že napětí přeroste v násilí.

Na letišti se sešlo asi 160 vyčerpaných občanů USA, kteří se slzami v očích prosí o evakuaci. Agentura AP popisuje, že ulicemi města chodí skupinky mladíků s mačetami. Zemětřesení zničilo také hlavní městské vězení, takže na svobodě jsou asi čtyři tisíce kriminálníků. Většina obchodů s potravinami ve městě už po rabování zeje prázdnotou.
„Lidé nejedli a nepili téměř 50 hodin a jsou ve velmi těžké situaci. Když vidí náklaďák s pomocí nebo zhroucený supermarket, hrnou se sehnat něco k jídlu,“ popisuje pracovnice OSN Elisabeth Byrsová. Koordinátoři na místě uvádějí, že lidé se o pitnou vodu téměř poprali.

Podle Lékařů bez hranic čekají na operaci v nemocnicích tisíce lidí.

Kritická je také situace s dodávkami pitné vody. Vodárny nefungují, protože celé město je bez elektřiny. „Je to zoufalé, protože systém vodních potrubí nebyl v Port-au-Prince moc dobrý ani před zemětřesením. Vůbec nevíme, jaká je teď situace,“ říká Paul Sherlock z britského Oxfamu.

Pomoc posílají i Češi

Vlády z celého světa už slíbily Haiti pomoc v hodnotě kolem 400 milionů dolarů, čtvrtinu z této částky poskytnou USA. V zemi už přistály stovky amerických vojáků už přistály, celkem jich USA vyšlou až deset tisíc. Světový potravinový program OSN chce v nejbližších dnech rozdat v postižených oblastech 6000 tun jídla.

 

Britské organizaci Oxfam se do města podařilo dostat několik cisteren s kapacitou dvou nebo pěti tisíc litrů vody, ale stále to zdaleka nestačí.

Pomoc na Haiti vysílají také Češi. Na sbírkových účtech se sešlo už přes tři miliony korun. "Na to, že vybíráme dva dny, jde o velmi dobrý výsledek," zhodnotil dosavadní stav sbírky vedoucí humanitární a rozvojové pomoci Charity ČR Pavel Gruber.

Člověk v tísni už vyslal na Haiti svou koordinátorku se zkušenostmi z asijské tsunami či zemětřesení v Íránu. Jeden český chirurg a jeden logista do země odjeli s organizací Lékaři bez hranic.

Pomoc při dlouhodobé obnově Haiti zvažuje i česká vláda. "V horizontu týdnů nebo několika málo měsíců tam bude potřeba něco začít budovat," řekla ČTK náměstkyně ministra zahraničních věcí Helena Bambasová.

Rozhodnutí vlády nechtěla náměstkyně předjímat. Neuvedla ani částku, kterou by mohl kabinet poskytnout. Vyjít by se podle ní mohlo z toho, že rozpočet na humanitární pomoc pro letošní rok činí asi 73 milionů korun. Sáhnout by se teoreticky mohlo také do kapitoly všeobecná pokladní správa.

Pět milionů korun ministerstvo zahraničních věcí již vyčlenilo, o takové sumě může rozhodnout i bez schválení vládou. Peníze pošle Dětskému fondu OSN (UNICEF) na obnovu zdrojů pitné vody.

"V tuto chvíli můžeme být nejužitečnější penězi," doplnila Bambasová. Vézt do oblasti materiální pomoc by se podle ní nevyplatilo. Většina prostředků by se spotřebovala na náklady na dopravu, řekla. ČR bude pomoc poskytovat prostřednictvím organizací, které v místě působí, protože tam nemá vlastní zastoupení.

 

Polovina města srovnaná se zemí

Červený kříž odhadl počet obětí úterního zemětřesení na 45 až 50 tisíc, Panmerická zdravotnická organizace odhaduje až sto tisíc. Zničena byla zřejmě téměř polovina všech budov v Port-au-Prince.

Prezident Haiti Rene Reval listu The Miami Herald řekl, že za dvacet hodin vláda odklidila z ulic sedm tisíc mrtvol.