Na čtvrt milionu mrtvých si vloni 12. ledna vyžádaly otřesy o síle 7,2 stupně Richtera. Zemětřesení na Haiti bylo nejhorší v oblasti za 200 let.
Škody byly vyčísleny na osm miliard dolarů, ze tří čtvrtin bylo zničeno i hlavní město Port-au-Prince. O střechu nad hlavou přišlo asi 1,5 milionu osob. Nějak postižena je třetina z devíti milionů obyvatel.
Rekonstrukce země: Loňská březnová dárcovská konference v OSN vynesla 5,3 miliardy dolarů (80 miliard korun). Situace je ale nadále kritická. Na ostrově se šíří cholera (zabila už přes 2500 lidí), většina trosek a sutin zůstává neodklizena a obnovu země stěžují politické nepokoje a malá akceschopnost vlády.
Oslavován dříve jako "Bílý dům" Karibiku, palác haitských prezidentů a despotů plný křišťálu a sloupů, na rozdíl od jiných budov stále stojí - dnes už ale k nelibosti Haiťanů. Trosky majestátní stavby v metropoli Port-au-Prince, zničené před rokem zemětřesením, se stal symbolem zoufalství země.
"Haiťané se stydí, že s ním vláda nic neprovedla," popisuje stanice CNN. "Dřív reprezentoval identitu národa, který se dokázal osvobodit z otroctví, dnes symbolizuje zemi v troskách."
Nový začátek nepřišel
Někteří si v ruinách paláce suší prádlo, jiní po zdech píší své politické názory: "Préval = cholera", zní jeden ze vzkazů na adresu haitského prezidenta Reného Prévala.
Vybrat firmu, která by palác zbořila, se haitské vládě nepodařilo. Stejně jako téměř nic jiného. Haiťané, kteří si slibovali od rok staré tragédie alespoň nový začátek pro svou zemi, jsou zklamáni.
Právě před rokem, kdy po otřesech půdy zemřelo přes 230 tisíc lidí a honosné budovy paláce ve stylu Belle Époque popadaly, museli haitští ministři začít řídit zemi z provizoria - ze dvorku zchátralé policejní stanice u letiště.
Republika nevládních organizací
Země založená v roce 1804 po první úspěšné revoltě černých otroků se stane něčím na způsob americké kolonie, předpovídali tehdy experti citovaní německým časopisem Spiegel.
Dnes je ale Haiti spíše "republikou nevládních organizací". V zemi jich působí stovky, avšak zapojit vládu v Port-au-Prince do smysluplné rekonstrukce se prý nedaří.
"Politická nestabilita je hlavním problémem země," popisuje Marie Skálová, která na Haiti působí v rámci organizace Člověk v tísni. "Vláda není transparentní vůči vlastním občanům ani vůči Západu."
Například stále není možné uspořádat druhé kolo voleb mezi dvěma vedoucími prezidentskými kandidáty, kteří chtějí v čele země nahradit Reného Prévala, protože nejsou známy a potvrzeny výsledky z kola prvního, uspořádaného loni v listopadu. Hlasování přitom poznamenala nízká účast, špatná organizace, podvody, násilí a zastrašování voličů, které pokračuje dodnes.
Rok nerozhodnosti
I humanitární pracovníci se shodují, že obnova země téměř nezačala. Naproti zničenému prezidentskému paláci je stanové město, v němž žije odhadem 500 rodin. Jen zanedbatelná menšina těch, kteří přišli o domovy, dnes žije jinde než ve stanech či provizorních chatrčích.
"Byl to rok nerozhodnosti. Dosavadní výsledky rekonstrukce jsou velkým zklamáním," uvádí ve své studii britská humanitární organizace Oxfam.
A co se stane s "Bílým domem"? Že trosky zdarma strhnou a odklidí, nabídli haitské vládě v rámci pomoci Francouzi. Zatím bez odezvy.
