Írán by mohl vyslat vojenské lodě k atlantickému pobřeží Spojených států. To by podle agentury Reuters znamenalo značné vyhrocení napětí mezi těmito dlouhodobě znepřátelenými státy.

"Jako arogantní velmoci, které jsou přítomné v blízkosti naší námořní hranice, budeme i my mít rovněž silnou přítomnost blízko americké námořní hranice," řekl v úterý velitel íránského vojenského námořnictva admirál Habíbolláh Sajjarí.

V projevu, který přednesl při příležitosti 31. výročí začátku války s Irákem z let 1980-1988, Sajjarí nijak nerozvedl, kdy by k rozmístění vojenského loďstva mohlo dojít ani kolik a jaká plavidla by se do něj měla zapojit.

Agentura AFP citovala íránského ministra obrany Ahmada Vahídího, podle nějž Írán vybavil své námořní síly raketami krátkého doletu, které jsou schopné zasáhnout cíle v pobřežních oblastech nebo jiné vojenské lodě v okruhu 200 kilometrů. Rakety podle něj mohou být odpalovány z pobřeží nebo z lodí různých tříd a podstatně tak zvyšují akceschopnost íránských ozbrojených sil.

Vahídí ve středu také odmítl nápad zřídit mezi Washingtonem a Teheránem "horkou linku", která by mohla zabránit konfliktu v Perském zálivu. O možnosti přímého telefonického spojení minulý týden mluvili americký předseda sboru náčelníků štábů Mike Mullen i íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád.

"Nepotřebujeme v této oblasti žádnou takovou linku," citovala ve středu Vahídího agentura AFP. "Oni (Američané) chtějí horkou linku pro řešení problémů v době napětí. My se domníváme, že kdyby (USA) opustily region, žádné napětí by nebylo," dodal Vahídí.

O možnosti zřízení horké linky mluvil 20. září Mullen, který vyjádřil politování nad tím, že mezi Teheránem a Washingtonem neexistuje žádný prostředek přímé komunikace. "Dokonce i v nejtemnějších dnech studené války jsme měli spojení se Sovětským svazem," podotkl přitom.

K tématu se o tři dny později vyjádřil i Ahmadínežád. "Přivítáme jakýkoli nástroj, který zamezí srážkám a případnému konfliktu," prohlásil. Zmínil se přitom i o "horké lince".

Írán za poslední dva roky podstatně rozšířil vývoj, testování a zavádění vlastní vojenské výzbroje včetně různých střel. Íránské vojenské námořnictvo také posílilo svou přítomnost v mezinárodních vodách, když vyslalo plavidla do Indického oceánu, aby chránila íránské lodi před somálskými piráty. V únoru Teherán poslal poprvé dvě lodi do Středozemního moře Suezským průplavem, což vzbudilo nelibost USA a Izraele.