Vojenské soudy na Guantánamu jsou mírnější než civilní, tvrdí odborníci

Vojenské soudy na americké základně Guantánamo vynášejí mírnější rozsudky, než jaké by čekaly podezřelé u amerických civilních soudů. Shodují se na tom právní odborníci oslovení agenturou AP.

Američtí ochránci lidských práv ale upozorňují, že zajatci na Guantánamu na proces čekají nepřiměřeně dlouhou dobu a že z více než 770 vězňů jich bylo shledáno vinnými nebo se k činu přiznalo jen sedm.

Národní ředitel tajných služeb (DNI) podle agentury AP uvedl, že k teroristickým aktivitám se vrací mnohem méně propuštěných z Guantánama, než se původně uvádělo.

"Nejsou žádné důkazy o tom, že by vojenské soudy byly tvrdší než federální soudy," uvedl Benjamin Wittes z washingtonského Brookingsova institutu. "A naopak máme důkazy, byť založené na velmi malém počtu projednaných případů, že justice (na Guantánamu) je shovívavější," dodal.

Poukázal přitom na případ Madžída Chána, který se minulý týden přiznal k vraždě, k pokusu o vraždu a ke spolupráci s teroristickou sítí Al-Káida. Na základě dohody s vyšetřovateli mu hrozí nanejvýš 19 let vězení, u civilních soudů by se ale zřejmě nevyhnul doživotnímu trestu.

Dalším příkladem je podle právníků Kanaďan Omar Khadr, který byl souzen za to, že v Afghánistánu zabil granátem amerického vojáka. Khadr, jemuž bylo v době činu 15 let, byl odsouzen k osmi letům vězení. Právní odborníci tvrdí, že federální soud by mu zřejmě vyměřil doživotní trest, přestože Khadr v době činu nebyl dospělý.

"Vojenské soudy zatím vynesly rozsudky nebo dospěly k dohodám o přiznání, které jsou mírnější než ty, jaké obvykle vynášejí federální soudy. U nich jsou rozsudky vynesené za terorismus obvykle velmi tvrdé," řekl profesor práva z Columbijské univerzity Matthew Waxman.

Aktivisté bojující za lidská práva ale připomínají, že vojenské soudy dospěly k rozsudku až řadu let poté, co byli podezřelí z terorismu do věznice na Guantánamu dopraveni. "Federální soudy nabízejí něco, co vojenské nedokázaly: proces uskutečněný v řádnou dobu," uvedl Zachary Katznelson z organizace American Civil Liberties Union.

Bez obvinění

Věznici na základně Guantánamo na Kubě Spojené státy zřídily v roce 2002. Umístily do ní celkem více než 770 osob podezřelých z terorismu nebo z členství v Al-Káidě či v radikálním hnutí Tálibán. Většina zajatců ale byla propuštěna, aniž proti nim američtí vyšetřovatelé formálně vznesli obvinění. Ve věznici dosud zůstává asi 170 zajatců.

Podle nové zprávy amerických tajných služeb citované agenturou AP se k nekalé činnosti po propuštění vrátilo 95 z 600 propuštěných, tedy necelých 16 procent bývalých zajatců. Dalších asi 12 procent, tedy přibližně 72 bývalých zadržených, úřady podezírají, že se znovu připojily k teroristickým skupinám, a jsou sledováni.

Hrozba toho, že se propuštění vrátí k původní nekalé činnosti, je podle zpravodajců větší u těch zajatců, kteří se po propuštění vrací do nestabilních zemí. Podle mluvčího Pentagonu Todda Breasseala je to poprvé, co americké zpravodajské služby poskytly takto konkrétní informace.

Republikánští kongresmani v únorové zprávě podle AP uvedli, že na bojiště se vrací 27 procent z asi 600 propuštěných.