Alberto Sepulveda, vášnivý milovník smaragdů, vlastní v Kolumbii několik dolů a založil první muzeum na světě zasvěcené tomuto zelenému drahokamu. Je v něm přes 3 tisíce kousků pocházejících ze země, která soustřeďuje více než polovinu celosvětové produkce, píše agentura AFP.

"Kolumbijské smaragdy jsou nejlepší na světě, protože to jsou kameny nejkrásnější kvality a velkých rozměrů. Žádné jiné se jim nevyrovnají," tvrdí Sepulveda, jenž se už 40 let věnuje obchodu s těmito drahokamy a patřil mezi jejich první a hlavní exportéry.

Jeho muzeum založené v metropoli Bogotě před čtyřmi lety zahrnuje přírodní i opracované drahokamy a představuje rovněž práci ve smaragdových dolech. Jeho projekt od té doby napodobili ve Spojených státech, v Itálii a v Číně, která rovněž začíná se smaragdy obchodovat.

Podle Alberta Sepulvedy to je jen začátek. Předpovídá zvýšení těžby drahokamů v Kolumbii a sám má podíl na několika dolech v departementu Boyacá, hlavní oblasti produkce, ležící v centru země.

"Kolumbijské doly jsou přímo panenské, ještě jsme ani nedosáhli deseti procent potenciálu produkce. Rovněž jsou dobré možnosti pro rozšíření prodeje," uvádí a dodává, že Čína začíná smaragdy nakupovat a že její trh bude velmi zajímavý.

Kolumbijská produkce smaragdů představuje asi 55 procent světové. Podle oficiálních údajů zde bylo v roce 2011 vyprodukováno přes 3,4 milionu karátů. Export drahokamů dosahuje v posledních pěti letech ročně 130 milionů dolarů (2,3 miliardy korun). Nakupuje zejména Indie, Spojené státy a Thajsko.

Po otevření gigantického dolu v Zambii přijde Kolumbie o světové prvenství, pokud jde o váhu drahokamů, nikoli však pokud jde o kvalitu. Kolumbijské smaragdy jsou nadále největší na světě a jejich průměrná hmotnost je mezi 40 a 200 karáty.

Těžba smaragdů je v Kolumbii výhradně ruční, jako je tomu v dole v regionu Muzo v departementu Boyacá, největší oblasti produkující drahokamy.

11 tisíc karátů

Na tomto velkém dole, kde byl před 14 lety objeven výjimečný smaragd vážící pět liber (2,27 kilogramu) o 11 tisících karátech, závisejí celé rodiny.

Devatenáctiletý horník Adrien líčí, jak jako malé děti doprovázeli rodiče k dolu. "Je to cosi, co jsme dělali už jako malí kluci. Pracovat v dole jsem začal před třemi lety," říká.

Za náročnou osmihodinovou práci za teploty 40 stupňů dostávají horníci minimální mzdu rovnající se v přepočtu asi 5700 korun. Mají jedinou naději: že se jim podaří narazit na pěkný smaragd a dostanou část zisku z prodeje. Dvacetikarátový smaragd může mít na trhu cenu až deset milionů korun.

Smaragdová válka

"Nechodíme pracovat kvůli mzdě, ale proto, že můžeme najít smaragd, který nám zajistí důchod," konstatuje Adrien. "Všichni čekáme na takový nález, který nám umožní dát děti na studia a zajistit jim jinde lepší život," dodává další horník Enrique Aldana.

Kromě náročných podmínek není tato práce bez nebezpečí. Adriena to sice neodradilo, ale přiznává, že se mu točila hlava, když poprvé vstupoval do útrob země.

"Bývá tu hodně nehod, způsobených především tím, že se lidé přeceňují. Je třeba být opatrný," říká a připomíná smrt jednoho z kolegů, který si rozrazil hlavu o skalní stěnu při výstupu z dolu.

Nehody nejsou jedinou příčinou smrti dělníků v dole. Již léta zuří v regionu "smaragdová válka", boj o kontrolu nad doly, který si podle oficiálních údajů vyžádal v letech 1984-1990 na 3500 obětí.