Obama získal pro zásah v Sýrii klíčové senátory. V operaci nesmí ale nasadit pozemní vojska

Vedení zahraničního výboru amerického Senátu podpořilo záměr prezidenta Baracka Obamy nasadit vojenskou sílu v Sýrii, ale omezilo případnou intervenci několika podmínkami. Operace podle senátorů nesmí zahrnovat nasazení pozemních jednotek a nesmí trvat déle než tři měsíce.

O kompromisním textu, který připravil demokratický předseda zahraničního výboru Robert Menendez a republikán Bob Corker, bude výbor hlasovat ve středu. Až se Kongres příští týden vrátí z letních prázdnin, půjde text hned v pondělí do pléna Senátu.

Útok musí schválit i druhá kongresová komora, Sněmovna reprezentantů. Její zahraniční výbor bude o celé věci debatovat ve středu.

Podle vedení senátního výboru může intervence trvat nejvýš 60 dní, ale Obama může požádat Kongres o prodloužení o dalších 30 dní. Vláda nesmí nasadit do bojových operací pozemní jednotky.

Senátoři také požadují, aby Obama předložil Kongresu strategii pro jednání o politickém urovnání konfliktu, stejně jako přehled americké pomoci syrským povstalcům.

Obama v sobotu nečekaně ustoupil od záměru podniknout omezený úder bez konzultace s Kongresem a poslal na Kapitol rezoluci o vojenské operaci v Sýrii v odvetě za smrtící chemický útok, za který je podle Obamovy administrativy zodpovědný Asadův režim.

Jak ale upozornil během své návštěvy Švédska, svět prostě musí odpovědět na chemický útok, o jehož vinících je pevně přesvědčen. "Důkazy o užití chemických zbraní syrskou vládou jsou jasné," konstatoval prezident.

Ve hře při zvažování protisyrského úderu není jeho osobní důvěryhodnost, ale prestiž amerického Kongresu i celého světového společenství. Obama také zdůraznil, že jako vrchní velitel amerických ozbrojených sil si vyhrazuje právo "jednat s ohledem na zájmy národní bezpečnosti".

Některým zákonodárcům chybějí důkazy

Zatímco v Senátu mají většinu Obamovi demokraté, ve Sněmovně reprezentantů republikáni. Republikánský předseda Sněmovny reprezentantů John Boehner ale po úterním setkání s Obamou podpořil záměr vojensky reagovat na chemický útok v Sýrii. Podobně se vyslovil i šéf republikánské většiny ve sněmovně Eric Cantor.

Nicméně někteří republikánští i demokratičtí poslanci stále váhají, zda úder podpořit. Tvrdí, že vláda ještě nepředložila důkazy dostatečně potvrzující, že za útokem je Asad.

Na zákonodárce i veřejnost má vliv více než desetileté vojenské angažmá americké armády v konfliktech v Afghánistánu a v Iráku, jakož i fakt, že předcházející vláda George Bushe v roce 2003 zdůvodňovala invazi do Iráku neexistujícími zbraněmi hromadného ničení.

Během úterního jednání senátního zahraničního výboru předseda sboru náčelníků štábů Martin Dempsey řekl, že Rusko by mohlo po útoku na Sýrii navýšit vojenskou pomoc Asadovu režimu. Neznamená to ale podle něj, že by Američané vojenskou intervenci neměli podniknout.

"Máme určité náznaky, že Rusové ujistili režim, že jestliže my něco zničíme, mohou to nahradit," uvedl Dempsey.

Kerry nechtěl vyloučit pozemní vojska

Ve výboru mluvili o vládních argumentech pro zásah v Sýrii i ministr zahraničí John Kerry a ministr obrany Chuck Hagel. Kerry zopakoval dosavadní poznatky o chemickém útoku a řekl, že jde o důvěryhodnost USA.

Americká nečinnost by prý povzbuzovala k dalším podobným útokům. Také Hagel varoval, že odmítnutí jednat by podemlelo důvěru v to, že USA splní i jiné bezpečnostní závazky. Mezi ně patří snaha zabránit Íránu, aby získal jadernou zbraň.

"Prezident Obama nežádá Kongres, aby šla Amerika do války," uvedl Kerry. Několikrát zdůraznil, že plánované útoky střel s plochou dráhou letu nepovažuje za válku "v klasickém smyslu".

Šéf americké diplomacie měl nejdříve problémy jasně odpovědět, jestli akceptuje rezoluci, která by výslovně zakazovala použití amerických pozemních sil.

Kerry nejdříve poznamenal, že by se této možnosti nechtěl zcela zbavovat, například pro případ, že by chemické zbraně padly do rukou extremistů. Později se kvůli otázkám senátorů k tématu musel několikrát vrátit a nakonec prohlásil, že je připraven zakázat jejich použití "v rámci oprávnění, které nyní prezident žádá".

Ministr zahraničí rovněž vyzval Kongres, aby neomezoval možnost udeřit jen na nyní. Podle Kerryho by armáda měla mít možnost zasáhnout i v budoucnosti, jestliže syrský režim opět použije chemické zbraně. "Jestli bude natolik hloupý a udělá to znovu, generálové mají k dispozici možnosti, jak dále postupovat," uvedl ministr zahraničí.

Protestující Kerrymu připomněli jeho pacifistickou minulost

Lídr oponentů intervence v Sýrii, republikánský senátor Rand Paul, po Kerrym žádal slib, že v případě nesouhlasného stanoviska Kongresu prezident Obama po vzoru britského premiéra Davida Camerona do zásahu nepůjde. Kerry k tomu odmítl poskytnout jasné stanovisko. "Děláte z toho jen divadlo," opáčil Paul.

Kerryho jednání v Senátu několikrát přerušili protestující proti intervenci. Pro šéfa diplomacie to bylo připomenutí toho, že ve svých 27 letech přednesl v americkém Kongresu řeč proti válce ve Vietnamu.