Americký federální soud ve Washingtonu v pondělí uložil doživotí a tři třicetileté tresty čtveřici bývalých členů soukromé americké ochranky Blackwater za vraždy iráckých civilistů v Bagdádu v roce 2007. Informovala o tom agentura AP.

Doživotní trest soud vyměřil Nicholasi Slattenovi. Paul Slough, Evan Liberty a Dustin Heard mají za mřížemi strávit 30 let a jeden den. Čtveřice byla už loni v říjnu usvědčena z vražd 14 neozbrojených lidí a dalších trestných činů.

Soudce Royce Lamberth výše trestů oznámil po celodenním slyšení, během něhož obhájci odsouzených požadovali mírnější tresty a žalobci naopak ještě přísnější potrestání.

Žalobci střelbu popisovali jako nevyprovokovaný útok na civilisty a uvedli, že odsouzení neukázali lítost a odmítli odpovědnost za čin. Prokurátor Patrick Martin vyzval soud, aby vzal v potaz závažnost činu a počet mrtvých a raněných.

Podle Martina je třeba brát v potaz každou oběť. Mezi nimi přitom byly i ženy a děti. Dalších 18 lidí bylo zraněno. "Tito muži odmítli přijmout v podstatě jakoukoli odpovědnost za své činy a za krveprolití, které tehdy způsobili," řekl Martin.

Agenti bezpečnostní agentury tvrdili, že považovali Iráčany za útočníky a bránili se proto, že doprovázeli americkou diplomatickou kolonu. Podle Iráčanů ale stříleli bezdůvodně.

Obhajoba naopak tvrdila, že Američané stříleli v sebeobraně, když se sami stali terčem střelby. Tresty v délce desítek let jsou podle obhájců neústavně tvrdé pro muže, kteří pracovali ve stresujícím válečném prostředí, mají za sebou vojenskou kariéru a také mají své rodiny. Obhájci rovněž poukázali na to, že muži měli na svou ochranu k dispozici zbraně, které jim poskytlo americké ministerstvo zahraničí. "Tresty by měly být v rozmezí civilizovaných standardů," prohlásil obhájce David Schertler.

Irák po incidentu odebral Blackwateru licenci působit na svém území. Incident roznítil v Iráku protiamerické nálady a byl tam vnímán jako důkaz arogance a beztrestnosti bezpečnostních agentur. V USA vyvolal rozhořčené diskuse o pravomoci bezpečnostních firem a jejich napojení na americké vládní orgány.