Kandidát na republikánskou nominaci na americký prezidentský úřad Mitt Romney v sobotu vyzval k okamžitému odstranění válečné vlajky Konfederace z areálu jihokarolínského Kongresu v Charlestonu. Kontroverzní prapor symbolizuje otrokářské jižanské státy z dob americké občanské války v letech 1861–65. Jižní Karolína je poslední americký stát, který ještě umístění vlajky na veřejných budovách toleruje.

Podle agentury AP Romney odstartoval citlivou debatu o problému, který dodnes Američany rozděluje, a přinutil i ostatní republikánské kandidáty, aby se k němu vyslovili. Mnozí považují vlajku za symbol rasové diskriminace, jiní ji označují za součást neodmyslitelného historického dědictví.

"Odstraňte ji a uctíte památku charlestonských obětí," napsal Romney na Twitteru. K odstranění vlajky vyzval už prezident Barack Obama, ale politici z republikánského tábora zachovávají mlčení. Výjimkou je kromě Romneyho bývalý floridský guvernér Jeb Bush. "Na Floridě jsme prapor přenesli z Kapitolu do muzea, kam patří," řekl agentuře AP.

Vlajka Konfederace vlála do roku 2000 na kopuli charlestonského Kongresu, pak ale byla v důsledku kompromisu mezi stoupenci a odpůrci z budovy odstraněna. V areálu ale zůstala, je umístěna na hrobu jižanských obětí občanské války.

Emblém konfederačního praporu se objevil na několika fotografiích Dylanna Roofa, který byl obviněn ze středeční vraždy devíti černochů v charlestonském kostele.

V sobotu večer se v Charlestonu shromáždil velký dav lidí, kteří proti konfederační vlajce protestovali. Stovky, možná tisíce lidí podle místní policie provolávaly hesla označující prapor za symbol nenávisti, nikoli historického dědictví. Na mítinku, který trval přes hodinu, promluvilo několik řečníků.

Ve městě se v sobotu uskutečnily dvě další demonstrace, vyvolané středeční střelbou v místním černošském kostele. Lidé kráčeli městem se skandováním "Zastavte bílý terorismus" a zpěvem protestní písně We Shall Overcome. Policie kvůli demonstracím uzavřela dopravu v centru města.