Kybernetický útok na členskou zemi Severoatlantické aliance může být v budoucnu důvodem k aktivaci článku alianční smlouvy o kolektivní obraně všech států NATO. Po úterním jednání ministrů obrany členských zemí aliance to řekl její generální tajemník Jens Stoltenberg.
Nadcházející summit NATO ve Varšavě by měl podle něj definovat kyberprostor jako operační prostředí na stejné úrovni, jako je například vzdušný prostor, moře či země.
"Kybernetická obrana je částí naší kolektivní obrany. Většina dnešních krizí a konfliktů má kybernetickou dimenzi," řekl Stoltenberg novinářům. Posuzování kyberprostoru jako standardního operačního prostředí tak podle něj umožní lepší ochranu aliančních misí a operací.
Stoltenberg to shodou okolností uvedl v den, kdy vyšlo najevo, že ruští počítačoví špioni pronikli do počítačové sítě vedení americké Demokratické strany a získali přístup k jejím informacím o republikánském kandidátovi Donaldu Trumpovi.
Kybernetický útok může být důvodem ke kolektivní odpovědi celé Severoatlantické aliance, neboť jej členské země pokládají za něco, co může způsobit výrazné a nebezpečné škody. "Zároveň je ale důležité pochopit, že kybernetický útok není něco, co by článek pět (o kolektivní obraně aliance) spouštělo vždy," upozornil Stoltenberg.
Zahraniční rubriku Hospodářských novin najdete také na Twitteru.
Reakce NATO by podle něj měla být obranná, je proto důležité, aby si aliance vytvořila potřebné schopnosti reagovat. Základem přitom bude už jen přesná identifikace útočníka, připomněl generální tajemník NATO.
Stoltenberg - také v reakci na informace o ruském postupu vůči Trumpově kampani - poznamenal, že NATO svým rozhodnutím nemíří na žádného konkrétního protivníka. "Musíme být schopni reagovat na útok z každého směru. Nebudu jmenovat nikoho konkrétního," poznamenal s tím, že aliance posílí své schopnosti chránit před počítačovými útoky nejen sítě a počítače na velitelstvích, ale také jednotky přímo v operacích a spojence, kteří by mohli být ohroženi.
Kybernetické útoky jsou podle Stoltenberga významnou součástí takzvaného hybridního ohrožení, při jehož zvládání chce NATO úzce spolupracovat s Evropskou unií.
