Nacionalismus a snaha omezit mezinárodní obchod, které se nyní šíří po celé zeměkouli, mohou zničit období rychlého ekonomického rozvoje, které začalo v Anglii s průmyslovou revolucí, říká americký ekonom Bar Wilson z Chapmanovy univerzity, kde se společně s nobelistou Vernonem Smithem zabývá lidským chováním a spojením etiky a práva s ekonomií.

Politici jako americký prezident Donald Trump či někteří nacionalisté v Evropě mluví o omezení mezinárodního obchodu a uzavření se do národních hranic. Právě mezinárodní obchod ale výrazně přispěl k růstu světové ekonomiky, uvádí Wilson, který byl nedávno v Praze na konferenci pořádané vysokou školou CEVRO. Bez mezinárodního obchodu bychom se podle něj připravili o část našeho bohatství, nevyužili dané příležitosti. Wilson ale zároveň připouští, že za vzestup těchto politiků včetně Trumpa mohou nepřímo i ekonomové.

"Moderní svět je složitý a pro každého z nás je těžké pochopit, jak je svět nyní propojen a jak probíhá globální obchod," říká Wilson.

"Proto je tu pokušení, když už globálnímu obchodu nerozumím, obchodovat jen uvnitř národních hranic. Dává to lidem pocit národní identity, pocit pohodlí a úlevy. Je to starý kmenový instinkt, který sdílíme dokonce i se šimpanzy. Jenže tohle je nebezpečné," varuje.

Podle Wilsona jsou voliči Trumpa a nacionalistů často lidé, kteří ztrácejí kvůli mezinárodnímu obchodu a globalizaci. Rozumí tomu, že například Trump tvrdí, že chce omezit obchod kvůli tomu, aby se američtí dělníci měli lépe. Pomoci jim.

"Ale snaha získat identitu prostřednictvím hesla my, tedy domácí, proti nim, tedy cizincům, těmhle lidem dlouhodobě nepomůže." Právě díky mezinárodnímu obchodu rostlo bohatství lidstva v posledních sto letech a některé země si v příjmech na hlavu polepšily více než stokrát.

Bart Wilson

- Americký ekonom, profesor ekonomie a práva na Chapmanově universitě v Kalifornii.

- Pracoval v americké Federální komisi pro obchod a je autorem mnoha odborných článků. 

- Zabývá se behaviorální ekonomií a úzce spolupracuje s nositelem Nobelovy ceny za ekonomii Vernonem Smithem. 

- Spolu s ním zkoumá experimentálně lidské chování a snaží se spojit ekonomii, právo a etiku.

Globalizace a mezinárodní obchod ale za sebou nechávají i poražené, jako jsou právě třeba někteří dělníci v USA či dalších vyspělých zemích. Jejich práce mizí, vytlačili je nové technologie, roboti nebo pracovníci z rozvojových zemí, kteří jim konkurují.

"Jsou to lidé, kteří dělali třicet let stejnou práci, a ta teď mizí. Nemají vzdělání na to, dělat něco jiného. Vidí, že nová generace využívá technologie ke svému vzestupu, zatímco oni ztrácejí svá místa.

Ekonomové by měli více přemýšlet o tom, jak využít zisky z obchodu a globalizace k pomoci těmto lidem," prohlašuje Wilson.

Podle něj by se mělo jednat o přerozdělení bohatství, protože přeškolit člověka v jeho 55 či 60 letech na novou práci je více než nesnadné.

Zároveň je podle něj třeba změnit systém vzdělávání tak, aby lidem zůstaly zkušenosti, které mohou využívat v průběhu celého života, a zavést systém celoživotního vzdělávání, protože klasický přístup, že vzdělání je ukončeno absolvováním školy, už v moderní společnosti nestačí.

"Je třeba využít zisky z obchodu a globalizace k pomoci zasaženým lidem. Je to možné, když na tom budeme pracovat. Ale pokud se ptáte, jestli na tom skutečně jako ekonomové pracujeme, tak je odpověď ne," říká Wilson.

Podle něj se dosud ekonomové spíše zabývali těmi, kteří na globalizaci vydělali, než těmi, kteří ztratili. "Ekonomové nepřemýšlí o ekonomii jako o myšlenkách, etice a kulturních a sociálních změnách. A proto, že to nedělají, jsou hluší k volání lidí, kteří ztratili na globalizaci," tvrdí Wilson.

Podle něj se ekonomie stala příliš neosobní matematizovanou vědou, i když původně byl v ekonomii, v dílech klasiků z 18. století, obsažen i morální rozměr.

Například z díla Adama Smithe Bohatství národů, které je stále citováno, se stala jakási karikatura.

Lidé si z něj pamatují jen prosazování sobeckého zájmu jednotlivce a neviditelnou ruku trhu. Jenže Smith sobecký zájem zmiňuje ve své knize jen jednou, a to ještě negativně. Píše o prosazování vlastních zájmů, které nemusí být nutně sobecké a spojené s chamtivostí.

"Velmi ale zdůrazňoval rovnost, svobodu a spravedlnost. Tím myslel rovnost před zákonem. Ať jde o syna prostého farmáře, nebo dceru ministerského předsedy. Rovnost, že nesmíte poškodit nikoho jiného. Spravedlnost, to znamená odstraňování nespravedlnosti. Tohle všechno se ztratilo a lidé o tom nepřemýšlí," říká Wilson.

Přitom právě rovnost před zákonem, rovné podmínky a ochrana vlastnických práv vedly k rychlému ekonomickému rozvoji v posledních třech stoletích. A také etika, která respektuje podnikatele, vynálezce a obchodníky s tím, že je normální obchodovat i s cizinci a že někdo kupuje za málo a prodává za více. Nacionalisté prosazující ochranářství tohle všechno boří. Šlo o něco, co si lidé vytvořili sami, co nejde žádné společnosti nadiktovat zvenku.

Ukázaly to i laboratorní ekonomické experimenty, uvádí Wilson.

Například v jednom pokusu dostali "chudí" z vnějšku nástroje, jak se bránit proti "zlým lidem", kteří jim bránili v rozvoji, a chránit svůj majetek. Výsledkem bylo, že tito "chudí" přestali obchodovat a uzavřeli se do sebe. Když naopak dostali někteří úspěšní z vnějšku možnost chránit druhé, přestali obchodovat a začali od nich vybírat poplatky za ochranu. Stala se z nich mafie. A co je podle Wilsona nejvíc překvapující, lidé jsou ochotni dokonce i trestat své dobrodince, pokud mají pocit, že jim pomáhají málo.

"To, že se obchoduje bez boje, a pravidla, například ochrany majetku, která tak zlepšila kvalitu našeho života, vznikly proto, že máme etiku. Nelze je nikomu vnutit zvenku," uvádí Wilson. Ale lze je podle něj snadno ztratit.