Americký prezident Donald Trump v pátek podepsal daňovou reformu, kterou tento týden schválil Kongres Spojených států. Daňové změny, které budou platit od ledna, jsou nejrozsáhlejší od dob prezidenta Ronalda Reagana, který vládl v 80. letech.

Reforma, která mimo jiné snižuje daně z příjmu právnických osob na 21 procent z nynějších 35 procent a jednotlivcům umožňuje snížit daňový základ o dvojnásobek současného stavu, je jedním z pilířů Trumpova politického programu.

Kongres schvalování reformy zakončil ve středu. Hlasování se ale neobešlo bez komplikací. V úterý návrh podpořila Sněmovna reprezentantů, Senát ale následně musel kvůli procesním pochybením přijmout upravenou verzi, takže ve středu musela o nové úpravě hlasovat opět sněmovna.

Ačkoli Trump po hlasování Kongresu označil reformu za dárek pro Američany, neboť jim sníží daňovou zátěž, některá americká média spekulovala, že z taktických důvodů s ohledem na nadcházející volby do sněmovny a třetiny Senátu prezident dokument podepíše až po Novém roce.

V takovém případě by změny, ke kterým patří i škrty v některých zdravotních a sociálních programech, platily od roku 2019 a ne od ledna 2018. Podle AP Trump v pátek prohlásil, že chtěl s podpisem opravdu počkat až na leden, ale nakonec změnil názor.

Kritici reformy prohlašují, že prospěch z ní budou mít především korporace a bohatí lidé. Trump takové závěry odmítá a tvrdí, že změny povzbudí celé hospodářství, zejména střední třídu. Podle některých prognóz změny zvýší státní dluh v nadcházejících deseti letech o téměř 1,5 bilionu dolarů (33 bilionu korun), což ale řada republikánů zpochybňuje.