Světové agentury psaly o nelítostném "obchodníkovi se smrtí", který byl předobrazem hrdiny amerického akčního filmu a hbitě zásoboval zbraněmi řadů totalitních režimů a geril po celém světě.
Skutečný Viktor Bout, kterého ve čtvrtek jako klíčového hráče nelegálního obchodu se zbraněmi zatkla thajská policie, působí jako zamlklý muž středních let bez zvláštní energie a vůle. Alespoň tak se jevil reportérům, když jej thajská policie v pátek předvedla na tiskové konferenci.
Jednačtyřicetiletý ruský obchodník a jeho společník Andrew Smulian čelí obvinění z pokusu o mnohamilionovou transakci prodeje zbraní do Kolumbie pro tamní povstalecké hnutí Revoluční síly národního osvobození (FARC). Muž považovaný dlouho za "nedotknutelného" podle všeho poprvé ve své kariéře míří před soud.
Čtěte více: "Obchodník se smrtí" byl zatčen v Thajsku - ZDE
Spojené státy už požádaly o Boutovo vydání, thajské úřady ale nejprve chtějí Bouta a jeho komplice obžalovat. Pokud budou odsouzeni, hrozí jim až patnáct let vězení.
"Jednou o tomto případu někdo napíše knihu, která si ani v nejmenším nezadá s romány Toma Clancyho a nebude to fikce," řekl stanici CNN Michael Braun z americké "drogové policie" DEA.
Obchodník na roztrhání
Po Boutovi americké úřady pátraly už delší dobu. Známý podnikatel je považován za jednoho z největších ilegálních obchodníků se zbraněmi na světě. Od roku 2003 se nacházel na černé listině Rady bezpečnosti OSN vedle někdejšího liberijského prezidenta Charlese Taylora a dalších kontroverzních osob.
"Viktor Anatoljevič Bout alias Butt, Bont, Buttee, Boutov, Sergitov, Vitalij. Obchodník, dealer a překupník zbraní. Obchod se zbraněmi v rozporu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1343. Podporoval režim liberijského prezidenta Charlese Taylora ve snaze destabilizovat Sierru Leone a získat přístup k tamnímu nerostnému bohatství," citovala loni britská stanice BBC ze zatykače.
Podle amerických novinářů Douga Faraha a Stephena Brauna, kteří loni vydali o Boutovi knihu, měl ovšem bývalý major sovětské armády výrazně větší akční rádius než Afriku. Na začátku devadesátých let vybudoval na základě kontaktů v postsovětském prostoru hustou síť firem, zabývajících se obchodem se zbraněmi.
Prostřednictvím letecké flotily, pocházející z někdejších sovětských armádních zdrojů, dokázal zásobovat klienty po celém světě. Belgický badatel Johan Peleman spojuje Bouta s válečnými konflikty v Angole, Sieře Leoně a Libérii, dokumenty z poslední doby prokazují také jeho angažovanost v Afghánistánu, Iráku a Kolumbii.
Při svých obchodech nikdy nepřihlížel k ideologickým hlediskům a často podporoval ve válečných konfliktech obě strany. Za jeho služby údajně opakovaně platily i Spojené státy, to mu ale nebránilo podporovat například Taliban.
Podle stanice BBC byla jedním z tajemství Boutova úspěchu schopnost vystupovat jako seriozní obchodník s armádními konexemi v době rozpadu Sovětského svazu, kdy se objevilo na trhu množství armádního arzenálu.
Americká past
Podle amerických úřadů se Boutovi stala osudnou skutečnost, že jeho společník Smulian se od ledna při obchodních jednáních nescházel se zástupci FARC, nýbrž se dvojicí amerických agentů. Ti na schůzkách na Nizozemských Antilách, Dánsku a Rumunsku projevovali zájem na mnohamilionové zakázce dovozu zbraní do Kolumbie.
Smulian potvrdil, že letecká doprava zboží není žádným problémem a bude stát asi 5 milionů dolarů. Samotné zbraně měly být připraveny k transportu v Bulharsku.
Třebaže celá akce trvala několik měsíců, samotné zatčení v luxusním hotelu v Bangkoku podle úřadů "proběhlo velmi rychle". K velkému překvapení samotných policistů, kteří na základě Boutova renomé očekávali silného a mohutného muže, který bude klást zoufalý odpor.
