Barmská junta se i přes kritickou situaci v zemi mne ruce - ve vypsaném referendu se jí povedlo hladce prosadit novou ústavu. Podpořilo ji 92,4 procent Barmánců.
Ústava je pro vojenský režim v Barmě zárukou setrvání u moci. V možnosti vládnout naopak brání opozici, jejíž vůdkyni Su Ťi nechal režim uvěznit poté, co neuznal její volební vítězství.
Junta referendum uspořádala navzdory kritické situaci, která v zemi panuje po přírodní katastrofě. V oblasti nejvíce postižených cykloném Nargis se hlasování uskuteční za dva týdny. 24. května.
Neodkladné přijetí referenda i za současného stavu poukazuje na to, že ho generál Than Šwei považoval za klíčové. Barma kvůli tomu čelí silné zahraniční kritice.
Junta krade zahraniční pomoc
Humanitární organizace se zlobí, že junta si přivlastňuje pomoc obětem cyklonu Nargis. Odmítá je pustit do nejvíce postižených oblastí a až poté, co vytřídí "svůj" podíl, je na zasažená místa posílá. To se podepisuje zejména na kvalitě potravin určeným obyvatelům.
Podle australské organizace CARER je například rýže, která se dostává k obětem cyklonu, mnohem horší než původní ze zásilek Světového programu pro potraviny (WFP).
"Mám malý vzorek v kapse. Je to jedna z nejnekvalitnějších rýží, jaké jsem kdy viděla," oznámil telefonicky z Rangúnu australský ředitel této organizace Brian Agland. "Je kontaminovaná slanou vodou a je velmi stará."
Výživná hodnota takové rýže je podle něj velmi nízká, na rozdíl od té nejkvalitnější, kterou poslal obětem katastrofy WFP.
Členové junty na prvním místě
Svědci uvedli, že veškeré balíky, včetně těch od OSN, jsou úředníky v Rangúnu rozbalovány.
Jeden ze zahraničních obyvatel Rangúnu si stanici AP stěžoval, že z tamního vojenského skladu zmizelo velké množství vysokoenergetických sušenek a k obětem katastrofy se dostaly jen ty "nechutné a nevýživné", vyráběné barmským ministerstvem průmyslu.
Kvůli obavám, že pomoc skončí v rukou junty, nyní snižují objem pomoci například Kanaďané či Australané. "Není žádná záruka, že bude správně distribuována," vysvětlil listu Australian nejmenovaný australský představitel v Barmě.
Režim je navíc obviňován z toho, že při distribuci pomoci diskriminuje menšiny. "Barmská junta si zahrává se životy lidí a využívá potravinovou pomoc ke svým vlastním cílům," tvrdí David Tharckabaw, představitel křesťanské etnické menšiny Karenů, kteří obývají nejhůře postiženou Iravadskou deltu.
Režim zapírá mrtvé
Další příčinou dohad mezi barmským vojenským režimem a humanitárními organizacemi je počet obětí cyklónu. Zatímco například Červený kříž odhaduje, že celkový počet obětí v Barmě může přesáhnout až sto tisíc, barmské úřady trvají na 22 tisících obětech.
Organizace přitom varují, že počet mrtvých dramaticky stoupne, pokud se pomoc nedostane na místo včas.
Obyvatelé se bojí další katastrofy
Následky cyklonu Nargis dosud nebyly v zemi zažehnány a obyvatelé již žijí v obavách z dalšího cyklonu. Meteorologové v úterý varovali, že se nad Indickým oceánem vytvořila tropická níže, která by se mohla přeměnit v další mohutnou bouři.
"Situace je hrozivá," řekla podle agentury AP Amanda Pittová, mluvčí humanitární organizace OSN v thajském Bangkoku. "Už nyní jsou lidé dost apatičtí a máme problém s tím, jak jim pomoci."
Podle OSN jsou frustrováni i samotní humanitární pracovníci, protože se nemohou dostat do postižených oblastí. Brání jim v tom barmská vláda. Vybudovala nová kontrolní stanoviště kolem postižených oblastí a znepřístupnila je cizincům.
