Severokorejský vůdce Kim Čong-il dal na srozuměnou, že se chce sejít s jihokorejským prezidentem I Mjobg-bakem. Oznámila to agentura AP.

Jihokorejský deník Čoson Ilbo napsal s odvoláním na nejmenovaného vládního činitele, že Kimův vyslanec s návrhem na summit přišel během nedělní schůzky. I mu sdělil, že je setkání nakloněn, pokud bude zahrnovat téma severokorejského jaderného programu.

Úřad jihokorejského prezidenta nicméně tyto zprávy popřel s tím, že severokorejský vyslanec s jihokorejským prezidentem hovořili všeobecně o zlepšování vztahů mezi oběma zeměmi, ovšem o summitu prý nepadlo ani slovo.

KLDR v posledních týdnech značně zmírnila svůj postoj vůči jižní Koreji. Propustila například jihokorejského dělníka průmyslového komplexu v Kesongu, který byl od března zadržován kvůli obvinění z pomlouvání komunistického režimu. Rovněž souhlasila s obnovením zastavených společných projektů či s uvolněním restrikcí při přechodu hranic.

Severokorejský vyslanec, člen ústředního výboru vládnoucí Korejské strany práce Kim Ki-nam, vedl v čele čtyřčlenné delegace v Soulu rozhovory od pátku až do neděle. Především vzdal úctu zesnulému někdejšímu prezidentovi Kim Te-džungovi, jenž se značnou měrou zasloužil o zlepšení vztahů mezi oběma zeměmi.

Šlo o první představitele KLDR, kteří navštívili Jižní Koreu od loňského roku, kdy do čela země nastoupil konzervativec I Mjong-bak. Ten se zavázal k přísnějšímu postupu vůči stalinistickému režimu i k zastavení bezpodmínečné pomoci. Na jeho tvrdý postoj Pchjongjang reagoval zastavením rozhovorů o usmíření i velkých společných projektů.

První mezikorejský summit se uskutečnil v roce 2000 mezi Kim Čong-ilem a Kim Te-džungem. V roce 2007 se severokorejský vůdce setkal s dalším jihokorejským prezidentem Ro Mu-hjonem.

Obě země jsou od ukončení ozbrojeného konfliktu na Korejském poloostrově v roce 1953 fakticky stále ve válečném stavu, protože tehdy podepsaly pouze dohodu o příměří, nikoliv o míru.