Americký exprezident James Carter odletěl z Pchjongjangu i s propuštěným americkým občanem Aijalonem Mahlim Gomesem, zadržovaným od ledna v KLDR za údajně nelegální vstup do země. Po jednání s Carterem ho komunistický režim propustil; Gomes má přiletět do domovského Bostonu ještě v pátek odpoledne. Oznámila to mluvčí Carterova střediska v Atlantě Deanna Congileová, odlet potvrdila i severokorejská oficiální agentura KCNA.

"Bývalý americký prezident Jimmy Carter oznámil, že opustil Pchjongjang, hlavní město Severní Koreje, v doprovodu pana Aijalona Mahliho Gomese," cituje agentura AP z prohlášení Congileové. Podle ní severokorejský vůdce Kim Čong-il udělil Gomesovi amnestii na Carterovu žádost.

KLDR tohoto jednatřicetiletého Američana poslala na osm let na nucené práce za nelegální vstup na své území. Gomes vyučoval v Jižní Koreji angličtinu a do KLDR vstoupil podle tamních úřadů v lednu z Číny. Po věznění byl údajně ve špatném duševním stavu, v červenci se pokusil o sebevraždu a byl hospitalizován.

Carter v Pchjongjangu jednal se severokorejskými představiteli i o dalších otázkách. Předseda stálého výboru Nejvyššího lidového shromáždění Kim Jong-nam, v hierarchii KLDR druhý nejmocnější muž, v této souvislosti Carterovi vyjádřil ochotu režimu účastnit se obnovených šestistranných jednání o denuklearizaci Korejského poloostrova. Oznámila to agentura KCNA.


Šestistranná jednání za účasti obou Korejí, Spojených států, Japonska, Ruska a Číny byla zahájena v roce 2003. V roce 2008 je ale KLDR ukončila a odmítá plnit téměř všechny dříve přijaté dohody týkající se omezení jejího nukleárního zbrojního programu.

Pětaosmdesátiletý Carter a jeho manželka odcestovali do Severní Koreje soukromým letadlem. Carter, který byl hlavou USA v letech 1977-81, svou cestu označuje za soukromou a humanitární. Carter ji podnikl s vědomím nejvyšších amerických orgánů s cílem dosáhnout Gomesova propuštění. Podle diplomatických zdrojů Severní Korea předem souhlasila s Gomesovým propuštěním, pokud si pro něj Carter přiletí.


Před rokem měl při intervenci v KLDR úspěch bývalý americký prezident z let 1993-2001 Bill Clinton, když vymohl propuštění dvou amerických novinářek. Lauru Lingovou a Eunu Leeovou Severokorejci poslali na nucené práce na 12 let za to, že na hranici Severní Koreje a Číny údajně připravovaly zprávu o severokorejských uprchlících.

Po odchodu z Bílého domu zvolil Carter roli řešitele mezinárodních konfliktů. V roce 1982 založil v Atlantě s manželkou Rosalynn zvláštní humanitární středisko - Carterovo centrum. Středisko pomáhá v různých zemích při nastolování demokratického systému, při pořádání svobodných voleb a dozoru nad jejich průběhem. Věnuje se rovněž snaze o mírové řešení konfliktu mezi Izraelci a Palestinci. Za své aktivity získal Carter v roce 2002 Nobelovu cenu za mír.