Pro Západ důkaz rodící se afghánské demokracie, pro Afghánce další cvičení v tržním systému. Nikoli povstalecký Tálibán, ale samotní kandidáti udělali ze sobotních parlamentních voleb jejich karikaturu.

Vyhráli ti, kdo si dle místních zvyklostí předem zaplatili (jeden až 80 dolarů za hlas, podle bohatství provincie) a „nakoupili“ celé vesnice. A obvykle to jsou ti samí lidé, kteří uspěli už minule. Rozdíl je jediný – tentokrát je to vyšlo dráž.

V letošních parlamentních volbách se „otočilo“ víc peněz než při loňských zfalšovaných prezidentských. Peníze plynuly od kmenových vůdců, podnikatelů, i přeshraničních zdrojů: z Íránu či Pákistánu.

Teorie voličů je prostá. „Tenhle člověk si chce koupit můj hlas, ale když mi dáš víc, dám ho tobě,“ popsala poměry na trhu jedna z chudších kandidátek, učitelka matematiky Masúda Karúkíová.

Volby bez kultury

Výjevy, které se v den voleb v zemi odehrály, by těžko „prošly“ někde jinde.

Ve městě Kundúz na severu zamkla volební komise na dvě hodiny dveře, během nichž vyplňovala a vhazovala hlasy do urny. Příbuzná jedné z kandidátek a členka komise v jižní provincii Hílmánd byla zatčena s 1500 falešnými registračními lístky. V téměř polovině hlasovacích center byl inkoust na prsty smývatelný.

„Zatím tu zkrátka není v lidech zakořeněna ta správná voličská kultura,“ konstatoval Johann Kriegler, člen komise zkoumající stížnosti na volby.
Afgháncům, a potažmo i mezinárodním jednotkám v zemi, tudíž „nový“ parlament situaci nijak zvlášť nepomůže. Výrazně se nezmění složení poslanců, ani charakter systému, který demokracii pouze napodobuje.

Vládnout budou znovu ti, kteří mají „peníze a pušky“, jak charakterizují nejmocnější kandidáty samotní Afghánci. Poslanci sice nemají v zemi takovou formální sílu, jako v některých jiných, ale už jen plat 2200 dolarů hrubého měsíčně činí tento post zajímavým.

Falšuje i prezident

„Je to klientelismus. Demokracie v naší zemi neznamená, že by záleželo na hlasech lidí. Kdo je u moci, je tam díky síle. Nebo má někoho takového za sebou,“ popisuje Vadžmá Froghová z kábulské ženské nevládní organizace.

Stejným způsobem funguje v zemi i všechno ostatní, od založení živnosti až po přejezd dálnice z Kábulu do Kandaháru – je nutné zaplatit si „ochránce“. Svým objemem zhruba 2,5 miliardy dolarů tvoří úplatky asi čtvrtinu afghánského hrubého domácího produktu.

Kdo by měl zjednat nápravu, nikdo netuší – i prezident Hamíd Karzáí vládne zemi díky zfalšovaným volebním lístkům.