Většinu pozitivních výsledků zasáhla světová ekonomická krize, příspěvky dárců se snižují a řada ambiciózních cílů zřejmě zůstane i přes pokroky nesplněna, hlásí odborníci na newyorské konferenci OSN.

Většina z nich se dokonce domnívá, že ani jedné z osmi met, které RPT ke zlepšení životních podmínek v rozvojových zemích světa nastavil, se nepodaří do roku 2015 dosáhnout.

Generální tajemník OSN Pan Ki-mun i oficiální zpráva OSN situaci ale zase tak moc černě nevidí.

"Vím, že panuje skepticismus, ale RPT je slibem světových vůdců pozvednout miliardy lidí z chudoby. Musíme ho dostát a realizovat ho," zdůraznil šéf OSN v rozhovoru pro agenturu AFP.

Na konferenci se Pan Ki-mun bude především snažit získat finanční prostředky od nejméně 140 hlav a premiérů států i nové a staré soukromé dárce. Hovoří se však i o změně celkové strategie RPT.

S návrhy na novou taktiku mají vystoupit například francouzský prezident Nicolas Sarkozy, nebo jeho íránský protějšek Mahmúd Ahmadínežád.

Podle výroční zprávy RPT největší úspěchy společenství dosáhlo v boji s infekčními chorobami AIDS, malárií a tuberkulózou. Vynikající výsledky zaznamenaly i snaha snížit úmrtnost děti v rozvojových zemích a úkol přivést je do škol. Základní školy nyní navštěvuje 89 procent dětí, stále jich ale mnoho opouští studium předčasně.

Chudoba, přírodní katastrofy, životní prostředí 

Finanční krize ale pokrok v boji proti chudobě zastavila. Do konce tohoto roku podle výpočtů Světové banky tak díky ní se  pod hranicí extrémní chudoby ocitne o 64 milionů lidí víc, než se očekávalo.

Snaha o zastavení ničení životního prostředí je také úspěšná. Na světě stále mizí 5,2 milionů hektarů lesů ročně a 17 tisíc živočišných a rostlinných druhů čelí vyhynutí. Letošní rok bude ale nejspíš prvním, kdy se podaří zcela vymýtit používání látek ohrožujících ozónovou vrstvu Země.

Nepříjemným zjištěním jsou také vzrůstající dopady přírodních katastrof. Ty si od roku 2008 vyžádaly téměř půl milionu obětí na životech a ekonomické škody během dvou minulých let dosáhly 262 miliard dolarů (téměř 5 bilionů korun). Vinu na tom mají nejen přírodní podmínky, ale také husté zalidnění a nekontrolovaná urbanizace v rozvojovém světě.