Ze staré, zažloutlé fotografie se dívá mladá dívka. Na její zadní straně stojí věnování: "Na památku milému Japonci. Rózia." Je to jeden z několika desítek snímků, které se našly v albu Japonce Tacua Osaka, napsal polský deník Rzeczpospolita.

Během druhé světové války byl úředníkem turistické kanceláře Japonského císařství. Jeho úkolem bylo organizovat pomoc Židům utíkajícím z Evropy.

Na jiné fotografii je mladý, elegantní muž v obleku a brilantinou ve vlasech. Na druhé straně je francouzsky napsáno: "Srdečné pozdravy mému příteli Tacuovi Osakovi. 4. března 1941. I. Segaloff." V pozůstalosti po japonském úředníkovi, který zemřel v roce 2003, se našel také seznam 2000 příjmení Židů, které se Japoncům povedlo evakuovat ze starého kontinentu.

Spravedlivý mezi národy

Tyto dokumenty už dostal izraelský velvyslanec v Japonsku Nissim Ben Šitrit, který je poslal jeruzalémskému institutu Jad Vašem. Velvyslanec doufá, že je šance, že část uprchlíků žije do dneška a že se je podaří vypátrat. "Zdálo by se, že o hororu holokaustu víme všechno. A přesto se na denní světlo vynořují takové fantastické věci," řekl Šitrit.

Osako není první Japonec, o kterém se ví, že pomáhal Židům. Hlavním organizátorem akce byl Čiune Sugihara, japonský konzul v litevském Kaunasu, kterému se často přezdívá "japonský Schindler". V letech 1940 až 1941 vystavil japonská víza možná až 10.000 židovských uprchlíků. Hlavně občanům Polska, kteří utekli na Litvu.

Češi z matfyzu budou spravovat Spielbergův unikátní archiv o holocaustu - čtěte ZDE

Zemřela Miep Giesová, žena, díky které si svět četl Deník Anny Frankové - čtěte ZDE

Čiune Sugihara byl v roce 1985 jako jediný Japonec oceněn titulem Spravedlivý mezi národy. "Vypadá to, že pan Osako pomáhal Sugiharovi. Pokud se podaří shromáždit důkazy, přiznáme titul Spravedlivý mezi národy také jemu," řekla listu Rzeczpospolita spisovatelka Miriam Akawiová, která přežila holokaust a která zasedá v komisi, jež vyznamenání uděluje.

"Doufejme, že někoho, koho Osaka zachránil, se podaří najít a že nám o tom člověku poví," dodala Akawiová. Právě zachránění Židé mají podle pravidel Jad Vašem doporučit k vyznamenání člověka, který jim pomohl.

Před kým utíkali?

Nicméně historici mezi sebou vedou spor, zda Japonci skutečně zachraňovali Židy nezištně. Část vědců si myslí, že do loutkového státu Mandžukuo, jenž Japonci vytvořili na Dálném východě, potřebovali vzdělané odborníky z Evropy. Právě sem po dvoutýdenní cestě přes transsibiřskou magistrálu vedoucí přes Sovětský svaz přijížděla většina Židů s japonskými vízy.

Odborníci se mohli Japonsku hodit i z toho důvodu, že už se chystalo na válku se Spojenými státy. "V případě Čiune Sugihary nejsou žádné pochybnosti o tom, že pomáhal z humanitárních důvodů. Je o tom mnoho důkazů," uvedl Andrzej Žbikowski z varšavského Židovského historického institutu.

Zajímavá je také otázka, před kým vlastně Židé utíkali. "Kdyby ti lidé zůstali v Litvě do června 1941, byli by zavražděni. Ale na to oni tehdy nemysleli," tvrdí Žbikowski. Připomíná, že Litvu tehdy okupoval Sovětský svaz a že Židé utíkali před "sovětským rájem". "Báli se (tajné sovětské policie) NKVD, a ne (německého) gestapa," říká polský historik.

Akawiová si myslí, že to, co Sugihara a Osaka dělali, si zasluhuje obdiv i kvůli tomu, že oba zastupovali vládu, jež byla spojencem hitlerovského Německa. "I přesto Židům tolik pomohli. Jejich případ ukazuje, že v každé situaci se lze zachovat důstojně a spravedlivě. Díky takovým příběhům nadále věřím v lidi," dodala izraelská spisovatelka.