Čína letos navýší vojenský rozpočet o 12,7 procenta. Oznámil to mluvčí parlamentu Li Čao-sing, kterého cituje agentura Reuters. Zároveň ovšem zdůraznil, že návrat Pekingu k dvoucifernému zvýšení vojenského rozpočtu po mírném poklesu v roce 2010 nepředstavuje hrozbu pro jiné země.

"Čínské vojenské výdaje jsou ve světovém měřítku relativně nízké," řekl Li. "Čína se vždycky snažila držet obranné výdaje na uzdě," dodal.

V uplynulých letech navyšování vojenského rozpočtu a vojenské plány Pekingu znepokojily jak sousedy Číny, tak Spojené státy, kterým vadí především nedostatek průhlednosti tohoto procesu.

Vyšší platy pro vojáky

Podle Li Čao-singa bude navýšení na zhruba 601 miliard jüanů (1,6 bilionu korun) určeno na "odpovídající" bojovou techniku a zvýšení platů pro 2,3 milionů příslušníků největší armády na světě. Čínské sdělovací prostředky uvedly, že vojáci letos dostanou až o 40 procent vyšší platy; půjde už o třetí zvyšování mezd v armádě za posledních šest let.

Oznámení o zvýšení vojenského rozpočtu přichází jen den před plánovaným zahájením schůze čínského parlamentu - Všečínského shromáždění lidových zástupců, který stanoví sociální a ekonomické cíle země na příštích pět let.

V roce 2010 zvýšila Čína vojenský rozpočet "jen" o 7,5 procenta a přerušila tak sérii let, kdy navýšení rozpočtu na armádní výdaje dosahovalo dvouciferných čísel. Čína tak plnila vytyčený cíl změnit svou armádu na modernější sílu v době, kdy její ekonomika rostla raketovým tempem a stala se druhou největší na světě.

Signál nacionalistům

Mnozí zahraniční experti věří, že skutečné vojenské výdaje Čínské lidové osvobozenecké armády jsou mnohem vyšší, než vláda uvádí.

"Tato rozpočtová čísla naznačují, že čínské priority se v zásadě nezměnily," řekl agentuře Reuters Rory Medcalf z Lowyho ústavu pro mezinárodní politiku. "Armáda je mocnou silou při rozhodování a existuje tu zjevné přání vyslat signál čínské veřejnosti a čínským nacionalistům, že Čína bude nadále nabírat na síle," dodal.

Mezi poslední demonstrace síly patří například  i lednový zkušební let čínského neviditelného stíhacího letounu J-20. Čína by také letos mohla spustit na vodu svou první letadlovou loď - o rok dříve, než očekávali američtí vojenští analytici.

Podobné signály doprovázené demonstracemi síly znepokojují nejen čínské sousedy. Japonsko ve čtvrtek uvedlo do pohotovosti vojenské letouny poté, co čínská vojenská letadla přelétala v blízkosti sporných ostrovů; do japonského vzdušného prostoru ale nevstoupila. Filipíny požádaly Peking o vysvětlení incidentu, při němž dvě čínské hlídkové lodě ve sporné oblasti v Jihočínském moři ve středu ohrožovaly filipínské plavidlo.

Indie tento týden oznámila roční nárůst vojenských výdajů o zhruba 11,6 procenta a nakupuje moderní stíhačky, dopravní letadla, hlídkové vrtulníky a ponorky.